15. 5. 2019, aktualizováno 19. 3. 2024

Představte si, že uspořádáte pořádnou grilovačku pod pergolou, odkud to bude do kuchyně jen pár kroků. Nebo byste raději trávili horké letní odpoledne ve stínu dřevěného altánu? Obojí má svoje kouzlo. Rozhodujte se hlavně podle toho, jak chcete přístřešek využívat.

Pokud máte zahradu a rádi trávíte čas venku, pergola nebo altán vám rozhodně zpříjemní život. Každý z nich má ale trochu jinou funkci. Jestliže chcete hlavně místo k odpočinku, bude vám spíš vyhovovat altán. Staví se totiž většinou v klidném koutě zahrady.

Oproti tomu pergola bývá nejčastěji připojená k domu (ale může stát i samostatně), tak aby z ní bylo blízko do kuchyně. Využijete ji proto hlavně k posezení u sklenky vína, k hodování s rodinou a přáteli. Je to pak v podstatě terasa.

U pergoly rozmyslete hlavně materiál a stínění

Pergoly se dnes dělají nejčastěji ze dvou materiálů: buď ze dřeva, nebo z hliníku. Dřevěná pergola přirozeně ladí k porostu zahrady a můžete si ji nechat vyrobit od truhláře nebo tesaře kompletně na míru. Nevýhodou je náročnější údržba – jednou za čas budete muset pergolu naimpregnovat a občas dokonce celou obrousit a znovu natřít. Pergola ze dřeva taky nenabízí tolik variant v zastřešení.

Variabilnější jsou v tomto hliníkové pergoly. Vyznačují se svou lehkou konstrukcí, na kterou se dají připevnit nejrůznější prvky zastínění a další doplňky. Velkým plusem je téměř nulová údržba – konstrukci stačí otřít hadříkem. Samozřejmě pak záleží na materiálu podlahy a zastřešení, to už vyžaduje jinou péči.

Dřív se dělaly pergoly nezastřešené a sloužily hlavně jako opora pro popínavé rostliny. Dnes už je ale běžné střechu mít, protože vás ochrání před prudkým sluncem a deštěm.

Můžete zvolit celoplošné zastřešení montované napevno (třeba ze skla, polykarbonátu nebo sklolaminátu), posuvné zastřešení nebo rovnou vsadit na moderní bioklimatickou pergolu s naklápěcími lamelami na střeše.


Pergola, za kterou řemeslník získal Kozlovu pečeť poctivosti.
Další informace najdete v detailu reference.

Místo pro altán vybírejte pečlivě

Altán mívá nejčastěji tvar šesti- nebo osmiúhelníku. Stěny sahají do ⅓ nebo ⅔ stavby, a tak vás ochrání i před případnými poryvy větru. A kam altán umístit? Záleží, jak jej plánujete využívat. Má stavba sloužit hlavně k odpočinku? Pak bude lepší postavit ji do vzdálenějšího koutu zahrady. Pokud ale pod přístřeškem plánujete i hodovat, neměl by být příliš daleko od domu.

K nejoblíbenějším patří stále dřevěné altány, i když se dnes můžete setkat i s variantami z hliníku a jiných materiálů. Běžně se pro stavbu používá smrkové dřevo, odolnější je pak modřín, případně můžete vsadit na exotické dřeviny.

3 důležité body před stavbou pergoly či altánu

I když takový přístřešek není žádná velká stavba, čeká vás samozřejmě trocha plánování. Tady jsou věci, které byste měli promyslet:

  1. Plocha a základy: ke stavbě pergoly či altánu je nezbytná rovná plocha. Pokud takové místo na zahradě nemáte, je potřeba ho nejdřív vybudovat. Taky pamatujte, že sloupky se umisťují minimálně 50 cm hluboko po zem – vyberte tedy místo, kde můžete takovou díru vyhloubit.
  2. Rozměry: výška „stavby“ by měla být kolem 2 m, abyste se nemuseli ohýbat. Nosné sloupky by od sebe měly být vzdáleny aspoň 2–⁠2,5 m.
  3. Vybavení a elektřina: řekněte si, co všechno se má pod pergolu nebo do altánu vejít. Kromě zahradního nábytku tam můžete mít klidně malou venkovní kuchyň, ledničku nebo třeba skříňky pro uložení dek, kdyby se ochladilo. Určitě taky rozmyslete, jak do přístřešku povedete elektřinu, zvlášť pokud stavba nebude hned u domu.

Stavební povolení pro pergolu či altán?

Pergola či altán jako takové v zákoně zakotvené nejsou. Spadají ale pod tzv. „drobné stavby“. A podle novely stavebního zákona (s účinností od 1. července 2024) pro drobné stavby nepotřebujete stavební povolení*, pokud takové stavby přesně splní podmínky popsané v Příloze 1.

Pro pergolu či altán volně stojící na pozemku rodinného domu (nebo třeba u chaty) to znamená následující podmínky:

  • max. 40 m2 zastavěné plochy;
  • max. 5 m vysoká stavba;
  • nepodsklepená;
  • neobsahuje obytné či pobytové místnosti ani hygienická zařízení;
  • neslouží k ustájení či chovu zvířat;
  • nevyužívá se k výrobě či skladování hořlavin a jiných nebezpečných látek;
  • neslouží k podnikání;
  • plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody bude i po umístění stavby nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Pokud ale některou z těchto podmínek nemůžete dodržet, je potřeba obrátit se na stavební úřad a stavbu ohlásit, případně zažádat o územní souhlas nebo stavební povolení.

*Pozor, nový stavební zákon už nepoužívá termín ‚‚stavební povolení‘‘, ale ‚‚povolení záměru‘‘.

Jiná situace nastává když je pergola provozně spojená s domem a půdorysně jej rozšiřuje. V tu chvíli se jedná o přístavbu, která si žádá ohlášení a územní souhlas. V každé případě doporučujeme zajít na stavební úřad a zeptat se přímo tam.  

A nezapomeňte – ověřené firmy a řemeslníky pro svou zahradní stavbu seženete u nás. Prohlédněte si jejich ukázky prací a reference, ať víte, s kým se opravdu dobře spolupracuje. Pak už stačí jen zdarma zadat poptávku.


0 0 Počet hlasů
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
0
Přidejte svůj názor.x