Oblékněte si dům

Trh nabízí tolik možností, až oči přecházejí

Doba, kdy se na trhu pohybovaly party údajných odborníků na zateplení a našinci dělalo velký problém se s nimi domluvit, jsou již naštěstí minulostí. Trh se po těchto pionýrských dobách vyčistil. To však neznamená, že již nelze narazit na experty, kteří k zakázce přistupují s heslem: Po nás potopa. Ověřujte si proto každou firmu na webu NejŘemeslníci.cz.

Kontaktní izolace

Hlavním motorem nové doby jsou stále se zvyšující nároky na zateplení budov. Vyvolaly zlatou éru zateplovacích fasádních systémů, které se v současné době jeví jako více než rozumná investice, nepodléhající inflaci ani burzovním houpačkám. Podle způsobu provedení je lze zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny: kontaktní a bezkontaktní. V prvním případě se tepelná izolace z polystyrenu nebo minerální vlny v tloušťkách 10 až 20 cm a více připevňuje pomocí lepidla přímo na očištěnou obvodovou konstrukci domu.

Finální vrstvu fasádního systému může tvořit omítka nanesená na armovací síťku a penetrační nátěr. Na ně pak můžete lepit cihelné pásky, keramické obklady nebo pásky z břidlice. Další možností volby lícového povrchu zateplovacího systému jsou stále oblíbenější probarvené tenkovrstvé omítky. Jiná než tenkovrstvá omítka na zateplovací systém vlastně ani nepřipadá v úvahu. Není totiž možné zvolit klasickou jádrovou omítku ukončenou štukem. Navíc je štuk křehký, měkký a kvůli jistému „pohybu“ polystyrenové fasády vzhledem k teplotám by docházelo k praskání povrchu. Tenkovrstvá omítka se aplikuje na základní vrstvu zateplovacího systému, což je vrstva stěrkového tmele armovaná skleněnou síťovinou. Výztuha síťovinou je velmi důležitá, protože nearmovaný (nezpevněný) povrch by mohl popraskat a tyto praskliny by se pak přenášely na povrch tenkovrstvé omítky, kde se jen velmi těžko opravují. Plyne to z charakteru tenkovrstvé omítky, která se u zateplovacích systémů provádí o síle zhruba 1,5 až 3 mm, a to podle síly plniva. Její tloušťku tedy určuje kámen použitý jako plnivo. Struktury mohou být rýhované a zrnité. V prvním případě tvoří základ povrchu rýhy – tzv. mnichovská struktura, v druhém případě jsou kamínky rovnoměrně rozprostřené – tzv. stejnozrnné struktury. Tenkovrstvé omítky se nabízejí v zrnitostech 1,5 mm, 2 mm a 3 mm ve všech druzích podle pojiva – akrylátové, silikátové, silikonové, silikonsilikátové a silikon plus. Při výběru fasádní omítky byste měli také vědět, jak je celý zateplovací systém nastavený z hlediska prodyšnosti. Pokud nepoužijeme probarvenou omítku, pak totéž platí i o výběru fasádního nátěru.

Bezkontaktní zateplení

Druhou skupinu fasád vycházejících z principu bezkontaktního zateplení reprezentují především tzv. zavěšené fasády. V praxi to znamená, že se nejprve na zeď upevní izolační vrstva z tvrzené pěny nebo desek z minerálních vláken a pak se opatří vnějším pláštěm chránícím proti účinkům počasí. Na rozdíl od fasád vznikajících na bázi kontaktního zateplení patří zavěšené fasády do kategorie tzv. tvrdých fasád. Liší se od sebe nejenom použitými materiály, ale i technologiemi.

Velmi častým motivem jejich volby je také estetické hledisko. Převážná část typů zavěšených fasád k nám dorazila ze severských zemí a Kanady, takže pokud jde o užitné vlastnosti, zejména pak zateplení, mají je přímo vrozené. Tvoří je propracované systémy s různými přívlastky jako provětrávané, samonosné, se zadní ventilací, s plošným přisáváním vzduchu, bezmaltové atd. Jejich technickou zajímavostí je, že se na vnější plášť domu upevňují dodatečně pomocí rastrů z dřevěných latí nebo kovových profilů. Vzniklá vzduchová mezera mezi obvodovou konstrukcí a fasádním systémem vytváří tzv. komínový efekt sloužící pro odvětrání případné zemní vlhkosti a kondenzátů. Do této mezery lze také vkládat dodatečné izolanty na bázi minerálních vláken či polystyrenu. Zajímavé je ovšem to, že v případě některých systémů – např. Novabrik či Marmorock, zpevňují tyto samonosné konstrukce obvodové zdivo a zlepšují mechanické vlastnosti konstrukce domu. Rastry u některých systémů, například u Novabriku, mají ještě jednu velkou výhodu, která se cení především u starších a rekonstruovaných stavení, dokážou skrýt i poměrně velké nerovnosti obvodové konstrukce. Na takto připravené rastry se pak zavěšuje vnější plášť: vedle desek s vrstvou minerální omítky to mohou být i menší dřevěné, vláknocementové, profilovaná prkna, plastové či kamenné panely, betonové kameny, ale třeba i kovové či skleněné tabule. Zavěšené fasádní systémy jsou v případě potřeby rozebíratelné s možností je znovu složit.

Předezděné fasády

Zajímavou skupinou jsou fasády konstruované jako předezdívka. Jsou robustní a finančně náročné, ale jejich výhodou je dlouhá životnost a také to, že jsou prakticky bezúdržbové. Fasádní stěny tohoto typu se budují většinou z lícových cihel, zvonivek, vápenopískových cihel nebo přírodních kamenů. Takto vzniklý „obal“ působivě dotváří styl a vnější podobu fasády a zároveň účinně chrání dům proti nepříznivým vlivům počasí. Umožňují-li nám to základy domu, pak je možné tento typ fasád konstrukčně řešit jako jednoduchý představěný vnější plášť, předezdívku s vnitřní izolací bez vzduchové vrstvy nebo jako předezdívku s izolací a vzduchovou vrstvou. 

Použití cihel při tvorbě fasády je zvláště v našich zemích tradicí, stejně jako použití keramických pásků. Oba tyto materiály se vyrábějí z pálené hlíny. Pásky se maltou upevňují přímo na jádro omítky nosné zdi, v případě sanace se lepí na stávající fasádu. Předpokladem je pevný podklad a čistá, přesná práce zvláště při spárování. Tímto způsobem se dají velmi efektně, poměrně jednoduše a za finančně přijatelných podmínek zrekonstruovat staré fasády k nepoznání.

Doba přeje dřevu

Dnešní doba přeje ekologii a ze všech druhů obkladových materiálů určených pro fasády je dřevo jediné obnovitelné. Mezi nejčastěji využívané dřeviny patří především smrk, borovice a méně často modřín. V posledních letech se stále více začíná prosazovat i exotika, jako například bangkirai, ipe, tatajuba, massaranduba nebo angelim pedra, které vynikají velkou tvrdostí a odolností. Za tyto vlastnosti se ovšem také musí víc zaplatit. Dřevěný obklad je nejčastěji tvořen palubkami připevněnými svisle, vodorovně nebo diagonálně. Vodorovně namontovaný obklad stavbu opticky rozšíří, svislým obkladem naopak docílíte dojmu strmější střechy, diagonálně řešený obklad představuje spíše estetické řešení.

Obklady z palubek se většinou řeší na principu zavěšené fasády: na stěnu se nejdříve připevní nosný podkladní rošt a na něj se přibíjejí nebo šroubují jednotlivé palubky. Rošt vytvoří mezi stěnou a palubkou vzduchovou mezeru, která zajišťuje cirkulaci vzduchu bránící hnití dřeva. Pokud se palubky překrývají, je nutné, aby byla každá palubka na rošt přibita zvlášť – jeden hřebík nesmí procházet přes dvě palubky, neboť dřevo i po namontování pracuje a mohlo by dojít k popraskání obkladu. V současnosti se ale od plastických obkladů upouští a upřednostňují se obklady hladké. Horní hrana palubek se překrývá ochrannou lištou, která se na několika místech provrtá, aby byla umožněna lepší cirkulace ve vzduchové mezeře. Palubkové obklady se výborně hodí k fasádě zcela nebo částečně provedené z režného zdiva.

Jiné dřevo, taky dřevo

V poslední době se těší velké oblibě obklady formou desek z konglomerovaného dřeva – překližka, dřevoštěpkové desky apod., které vynikají kromě odolnosti proti povětrnostním vlivům také nízkou cenou. Tyto desky se šroubují na fasádu a i přes vzduchovou mezeru mezi obkladem a svislou nosnou konstrukcí je vhodné, aby nebylo podkladní zdivo vlhké. Desky jsou „trendy“ a zřejmě se na obkládání fasád budou stále více prosazovat, neboť se díky svému lehce retro stylu výborně hodí k designu strohých moderních staveb současné architektury.

Žádané imitace

Zdálo by se, že při tak široké nabídce přírodních či na přírodní bázi řešených obkladů budou materiály uměle vyrobené pokulhávat. Opak je pravdou. Při výběru obkladových materiálů narazíme na kategorii plastů – laminodesek a podobně povrchově upravovaných materiálů. Jejich význam a funkce jsou poměrně snadno pochopitelné především díky nízké ceně. Není asi nutné zastírat, že laminodeskové napodobeniny dřeva, asfaltové pásy imitující kámen, který se vám v rohu domu krásně ohne apod., nepatří do tohoto článku. Jsou to materiály, které mohou splňovat určitá estetická kritéria na stodolách, dílnách či jiných provozních budovách tím, že zakryjí horší nedostatky fasády. Ale na svůj domek si je rozhodně nedávejte.

Sdílet článek

Autor příspěvku: NejŘemeslníci

nejnovější nejstarší
Upozornit na
Petra Jadrná
Host
Petra Jadrná

Dobré tipy, díky 😉 My se chystáme zateplovat starší domek, co jsme právě koupili na https://www.eurobydleni.cz/domy/prodej/ a jsme z něj hrozně nadšení. No k tomu zateplení, teda přijde mi, že začíná být na trhu docela nepřeberné množství možností. Co prosím říkáte na zateplení pomocí chytré pěny? Zatím mě to asi zaujalo nejvíc. Ale nějak se nemůžu dohledat nějakých rozumných zkušeností s ní 🙂