23. 7. 2024, aktualizováno 19. 8. 2024
Poznat osobnost klienta a přizpůsobit jí návrh. To je pro architektku a šperkařku Adélu Pečlovou hlavním vodítkem v tvorbě. Dobrý architekt* podle ní není jen stavební odborník, ale zároveň i nepostradatelný průvodce, který umí stavbu či rekonstrukci výrazně ulehčit.
Proč by lidi měli na rekonstrukci oslovit architekta či architektku?
Rekonstrukce není jen o tom, že se něco zbourá, postaví, předělá. Je potřeba pečlivý návrh, komunikace, do procesu vstupuje spousta odborníků, kteří se musí sladit. A tady je právě role architekta nezastupitelná: vypracuje totiž studii, je navázaný na další odborníky (stavební firmy, statik), postará se o komunikaci se stavebním úřadem i ostatními dotčenými orgány. A hlavně spolupracuje s rozpočtářem nebo rozpočtářkou, což většinou znamená velkou úsporu peněz.
Kdo je přesně rozpočtář a co dělá?
Rozpočtář sestavuje podrobný položkový rozpočet rekonstrukce nebo stavby. Podle mnou vypracovené studie nacení každou položku – bourací práce, výstavbu nových příček, ale i jednotlivé materiály, od zdicí malty až po obklady do koupelny. Řídí se přitom aktuálními stavebními standardy. Vznikne tabulka, ze které se následně vymažou ceny. A pak se můžou začít poptávat firmy a řemeslníci. Díky detailnímu rozpočtu pak vidíme, jestli si některý dodavatel neříká za práci příliš velké částky.
Řemeslníky a stavební firmy poptáváš taky ty? Nebo se do toho můžou klienti pustit sami?
To záleží na domluvě. Kdo chce kompletní servis, nechá hledání na architektovi, ten má většinou přehled a ví, kam se obrátit. Když chtějí lidi naopak ušetřit, poptají u architekta jenom část služeb a zbytek (třeba právě hledání firem) zvládnou svépomocí. Znamená to samozřejmě o něco víc starostí a času, který tomu musí věnovat.
Jak probíhá komunikace s jednotlivými řemeslníky a firmami? Podle čeho vědí, jak mají při rekonstrukci postupovat?
Řemeslníci ode mě dostanou podklady, které pro práci potřebují. Stavební firmě připravím návrh toho, co se bude kde bourat a stavět, elektrikáři dostanou výkresy rozvodů, truhláři zase výkresy nábytku. Proto jsou služby architektů a architektek (v očích některých lidí) tak drahé, protože musí zpracovat všechny dokumentace. Ale zase jsme u toho, že to ušetří peníze. Když jsou dokumentace dobře připravené, může se udělat rozpočet a je jasně dané, kolik se čeho bude používat.
Na čem by lidi určitě neměli při přestavbě šetřit?
Určitě bych nešetřila na věcech, které v bytě zůstanou „na pevno“. Takže například podlahy, obklady, vestavěné skříně. Nebo třeba okna. Za mě se vyplatí i počkat na lepší řešení, než něco pořídit „jen aby to už bylo”. Ale samozřejmě záleží na situaci každého.
Taky je důležité zmínit, že při rekonstrukci se vždycky rozpočet ještě navyšuje o 20 %. Je to rezerva pro případné komplikace, a ty jsou u přestaveb spíš pravidlo než výjimka. Často se totiž objeví nějaké skryté vady, věci, se kterými se nepočítalo. Proto bývají rekonstrukce občas dražší než novostavby.
Co musí mít člověk rozmyšleno, když oslovuje architekta či architektku?
Kromě rozpočtu a nějakého časového harmonogramu vlastně nic. Je právě na mě zjistit, co lidi potřebují, co chtějí, jak žijou a co je pro ně důležité. A potom navrhnout prostor, který tomu bude odpovídat.
Spolu s kamarádkou architektkou Alžbětou Brůhovou jsi založila spolek Architektky. Propojujete ženy působící ve stavebních oborech a snažíte se otevírat a reagovat na témata, jako jsou rovné pracovní příležitosti a respektující prostředí. S jakými překážkami se ženy architektky nejčastěji potýkají?
Budu mluvit ze svojí perspektivy. Mnohdy to je skloubení rodinného života a práce, dostatečné ocenění vlastní práce nebo schopnost vyjednat si dobré pracovní podmínky. Případně si je pro sebe vytvořit, pokud mluvím o OSVČ.
Jakým způsobem se u Tebe prolíná svět šperku a architektury? Co mají tyhle dva obory společného?
Šperk je pro mě architektura na tělo. Menší měřítko, kde probíhají podobné procesy (v případě šperku na zakázku). Ani tady se neobejdu bez komunikace s klientem, spolupráce s externisty a externistkami, prezentace sebe a své práce. U šperku se mi taky líbí, že čas na výrobu je kratší. V architektuře vše trvá násobně déle, týdny, měsíce a výsledek je i tak velmi nejistý.
Jaké trendy teď vládnou interiérům a bytovému designu?
Vrací se zpátky barvy, všechno už není jen béžové nebo hnědé, to je pro mě vítaná změna. Do popředí se taky dostávají organické tvary, které postupně nahrazují ostré hrany. Lidé teď víc přemýšlejí i o materiálech, znovu se mluví o vlně, lnu, kůži a už se nehraje jen na to, aby řešení bylo co nejlevnější.
Řídíš se ty sama při navrhování aktuálními trendy?
Trendy je dobré sledovat, ale v první řadě navrhuju pro lidi. Architekt má být průvodce, ne direktivně říkat, jak by věci měly, nebo neměly být. Každý člověk má jiné potřeby a ty jsou důležitější než trendy. Dobrý architekt nebo dobrá architektka přitom dokáže odhadnout osobnost člověka (když navrhuje pro rodinu, je tam osobností hned několik), způsob jeho života a tomu návrh přizpůsobit. Je to intenzivní práce a neumí to každý.
Adéla Pečlová vystudovala architekturu na ČVUT FSv, magisterské studium dokončila na FUA TUL. Od roku 2012 vyrábí také šperky. Oba obory se v jejím životě navzájem prolínají, nejen na inspirativní rovině – Adéla navrhla například interiér šperkařského ateliéru Hanuše Lamra, podílela se návrhu interiéru ArtKabinetu Zíka nebo na studii pro Žilka Optik Studio.
*V článku používáme ve většině pro zjednodušení výraz „architekt“ a označujeme jím jak muže, tak ženy působící v tomto oboru.
Autorem fotografií je Tomáš Hejzlar
Žádné komentáře