Řemeslník je osamělý bojovník

Převážná část našich podnikatelů má nejméně dva klienty, zjistil dotazníkem Český statistický úřad. Z celkového počtu 852 tis. zjištěných odpovědí (včetně 16 tis., kteří v minulém roce neměli žádného klienta) jich mělo pouze jednoho klienta 58,4 tis. podnikatelů. Nejčastěji tito podnikatelé pracovali ve službách a prodeji.

Podnikatelé s alespoň dvěma klienty byli dále dotazováni, jestli v jejich případě bylo alespoň 75 % příjmů od jednoho klienta. Kladně odpovědělo 103,4 tis. osob. Nejčastěji takto odpověděli řemeslníci a opraváři a dále specialisté. Tomu odpovídá i struktura odpovědí podle odvětvových sekcí. Nejvíce těchto osob pracovalo ve stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a v profesních, vědeckých a technických činnostech. Počet podnikatelů, jejichž příjem byl úplně nebo alespoň ze 75 % závislý na jednom klientovi, tak dosáhl 162 tis., a to je 19 % všech podnikajících.

Rovněž byly zjišťovány důvody, proč se respondent stal podnikatelem. Převažující část podnikatelů (téměř 60 %) uvedla, že se jim naskytla vhodná příležitost (267 tis.) nebo že je podnikání obvyklé v oboru, ve kterém pracují (241 tis.). S odstupem respondenti uváděli, že chtěli mít volnou pracovní dobu (96 tis., tj. 11 %). Tento důvod často uváděli podnikatelé v profesních, vědeckých a technických činnostech. Jen o málo méně osob (90 tis., tj. 10,5 %) se stalo sebezaměstnanými z blíže nespecifikovaného jiného důvodu. Vesměs se jedná o dobrovolné rozhodnutí respondenta. Jako hlavní důvod udržení tradice rodinného podnikání uvedlo 37,5 tis. osob (více než 4 %).

Podstatně méně byly uváděny odpovědi, ze kterých vyplývá, že respondent byl přinucen okolnostmi podnikat. Práci jako zaměstnanec nemohlo najít 47 tis. podnikatelů, tj. o něco více než 5 % zjištěných odpovědí. Počet podnikatelů, kteří začali podnikat proto, že jejich původní zaměstnavatel požadoval, aby se stali sebezaměstnanými, činil pouze 22 tis., tj. necelá 3 % podnikatelů. Více bylo případů, že respondent byl přinucen začít podnikat z jiných důvodů. Bylo jich 55 tis., tj. více než 6 %. Tento důvod nejčastěji uváděli podnikatelé v sekci činnosti domácností.

Počet podnikatelů (s a bez zaměstnanců) podle hlavního problému souvisejícího s jejich prací a podle hlavních tříd Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) v roce 2017

Všichni pracující byli  dotazováni, v jaké míře je jejich práce uspokojuje. Míra spokojenosti respondentů s jejich prací je obecně vysoká. Velmi nebo alespoň částečně bylo spokojeno v práci 94,2 % všech pracujících. Velmi spokojeni se svou prací byli zaměstnavatelé (97,1 %), ale spokojenost uváděly i další skupiny pracujících, a to jak pomáhající rodinní příslušníci, tak i podnikatelé bez zaměstnanců. V největší skupině zaměstnanců byl tento podíl nejmenší, přesto ale bylo spokojených 94 % osob.

Rozdíly mezi muži a ženami jsou velmi malé. Vůbec nejvíce spokojené jsou ženy na pozici podnikatelek se zaměstnanci (98,2 %).

Vysokou míru spokojenosti pracujících se svým pracovním uplatněním potvrzují i údaje o tom, zda by podnikatelé raději pracovali jako zaměstnanci, a naopak, kolik zaměstnanců by raději podnikalo. Počet podnikatelů ochotných pracovat v postavení zaměstnance činil 83,2 tis., tj. téměř 10 % všech sebezaměstnaných bez pomáhajících rodinných příslušníků. Počet zaměstnanců, kteří by raději podnikali, byl vyšší (148 tis.), v relativním vyjádření je však velmi malý a dosáhl pouze 3,4 % všech zaměstnanců.

Ve většině hlavních tříd Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO byl počet zaměstnanců ochotných podnikat vyšší než počet podnikatelů, kteří by raději pracovali jako zaměstnanci. Výjimkou jsou pracovníci ve službách a prodeji, kde je počet podnikatelů, kteří by rádi pracovali v pracovním poměru vyšší než počet zaměstnanců uvažujících o podnikání. Obdobně je tomu i v hlavní třídě kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, v tomto případě je ale rozdíl malý.



Sdílet článek

Autor příspěvku: NejŘemeslníci