24. 8. 2022, aktualizováno 25. 6. 2024

Příjemná teplota v podkroví, méně hluku i možnost pěstovat vlastní zeleninu doslova „nad hlavou“. To všechno vám může přinést zelená neboli vegetační střecha. Realizuje se nejen na plochých, ale taky na šikmých střechách, můžete ji mít na pergole i na garáži. Obecně se zelené střechy dělí na extenzivní, polointenzivní a intenzivní.

Láká vás představa, že se střecha vašeho domu zazelená, ale je to pro vás tak trochu španělská vesnice? Přinášíme vám odpovědi na nejčastější otázky: 

Jaké rostliny patří na zelenou střechu?

To záleží na typu řešení. Na tzv. extenzivních střechách rostou sukulenty (např. rozchodníky, netřesky), na polointenzivních najdete trvalky, suchomilmné traviny a byliny, na intenzivních můžete mít klidně zeleninu nebo stromy. Kromě toho se vegetační střechy doplňují taky o jezírka nebo pochozí část, kterou můžete využívat jako terasu. 

Kolik stojí m² zelené střechy? 

Opět záleží na tom, jaký druh zvolíte. Obecně platí, že extenzivní střechy jsou levnější než intenzivní. V průměru se ceny pohybují od 500 Kč do 2.800 Kč. Vegetace na šikmé střechy je dražší než na střechy ploché. Začíná na 2.500 Kč za m² a liší se podle sklonu a typu souvrství. Dobrá zpráva je, že na vegetační střechu můžete získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. 

Z čeho se skládá zelená střecha? 

Každý výrobce má trochu jinou skladbu, nicméně základní podoba vypadá takto: nosná konstrukce, hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků, geotextilie, substrát (+ hydrofilní minerální vata), rostliny. Pokud je v objektu pod střechou potřeba řešit i tepelný komfort, doplňuje se pod hydroizolaci ještě tepelná izolace a parozábrana.

Výhody zelených střech 

Automaticky se nabízí otázka, proč si vůbec zelenou střechu pořizovat. První výhodou, kterou oceníte asi nejvíc, je izolace podkroví. Zelené střechy totiž umí zabránit teplotním výkyvům v prostorách pod střechou, a to po celý rok. Díky nim nebudete mít v létě v podkroví horko, v zimě zase ušetříte za topení, protože souvrství zabraňuje únikům tepla. 

Teplota střechy pod vegetací se v létě pohybuje mezi 25 a 30 °C. U klasické střechy je to klidně víc než dvojnásobek.

Další velké plus je zadržování dešťové vody. Zatímco klasická střecha s hydroizolací odvede 95–100 % vody, ta vegetační dokáže odtok snížit na 50 %, v některých případech dokonce na 5 %.

Díky své skladbě pomáhají zelené střechy k ochlazování okolí a redukci tepelných ostrovů. Ty vznikají hlavně ve velkých městech a jde o zástavbu, která má výrazně vyšší teplotu než její okolí. Např. teplotní rozdíl mezi centrem Prahy a jejím okolím je průměrně 1–3 °C, večer a v noci to může být až 10 °C.  

Zelené střechy navíc pomáhají s odhlučněním. Vzduchová neprůzvučnost (schopnost tlumit hluk) vegetační střechy může být až o 6 dB vyšší než u střechy bez vegetace. Pro představu: 10 dB už vnímáme jako dvojnásobnou změnu v hlasitosti. 

Kompletní realizace zelené střechy se solárními panely,
více v detailu reference.

Skladba zelené střechy

Vegetační střecha, to nejsou jen rostliny a substrát. Aby všechno správně fungovalo, musí souvrství obsahovat ještě další části. A i když každý výrobce (např. ISOVER, AGRo CS, ACRE) má svou unikátní skladbu, tu základní lze shrnout takto: 

Skladba zelené střechy směrem od střešního pláště k vegetaci:

  1. Nosná konstrukce
  2. Parozábrana (pokud je potřeba tepelná ochrana budovy)
  3. Tepelná izolace (pokud je potřeba tepelná ochrana budovy)
  4. Hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků
  5. Geotextilie
  6. Substrát (+ hydrofilní minerální vlna)
  7. Rostliny 

U střech rozsáhlejšího nebo intenzivnějšího charakteru je součástí skladby ještě nopová neboli kalíšková folie, která pomáhá vodu odvádět i zadržovat.  V případě šikmé zelené střechy (sklon 5–15° nebo 15–45 °C) se vždy vynechává nopová folie a naopak se přidávají drenážní zpomalovače a systémy pro zajištění stability substrátu. 

Pro realizace zelené střechy je stěžejní únosnost střešní konstrukce. A protože substrát má vysokou hmotnost, vyvinul ISOVER speciální hydrofilní minerální vlnu. Ta je daleko lehčí, umí substrát částečně či nahradit, a řešení se tak dá použít i na opravdu lehké střešní konstrukce. 

Typy zelených střech aneb Od sukulentů po rajčata

Vegetační střechy se dělí na tři základní druhy. První z nich, extenzivní, je nejméně náročný na údržbu a taky cenově nejdostupnější. Na takové střeše rostou sukulenty v podobě rozchodníků a netřesků, které se samovolně rozrůstají i regenerují a odolávají jak velkému teplu, tak i větru a dlouhodobému suchu. Ideální tloušťka vegetační vrstvy je zde 80–100 mm.

Zlatou střední cestu představuje polointenzivní zelená střecha. Tloušťka vegetační vrstvy pro zakořeňování rostlin se v tomto případě pohybuje mezi 200–300 mm a slouží k pěstování dost pestré vegetace, jako jsou různé byliny a trávy – např. hvozdík, třezalka, len nebo černohlávek. 

Skladba s polointenzivní vegetací umožňuje osazení širšího spektra rostlin, ale zároveň
jsou nenáročné na údržbu

Nejnáročnějším a nejdražším řešením jsou pak intenzivní vegetační střechy, se kterými je volba rostlin prakticky neomezená. Můžete na nich mít květiny, nízké keře i stromy, ale taky zeleninové záhony. Tloušťka vegetační vrstvy zpravidla začíná na 300 mm, ale výjimkou nejsou ani tloušťky 500–1000 mm.  

Cena zelené střechy za m²

Přemýšlíte, kolik vás bude osvěžení vašeho domova stát? Běžně se cena za 1 m² vegetační střechy pohybuje mezi 500 Kč a 2.800 Kč. Záleží na konkrétním řešení. Šikmé zelené střechy vychází obecně obecně dráž (zhruba od 2.500 Kč za m²), protože jsou konstrukčně náročnější.  

Pro představu přinášíme ceny vegetačních střech ISOVER:

Vegetativní střechaCena
Úsporná (extenzivní) střecha ISOVER500–700 Kč/m²
Střešní louka ISOVER700–1.000 Kč/m²
Střešní zahrada ISOVERod 1.200 Kč/m²
Střešní jezírko ISOVER1.000–1.500 Kč/m²
Šikmá zelená střecha ISOVERod 1.200 Kč/m²
Modrá střecha ISOVER300–500 Kč/m²

Nechte si cenu zelené střechy spočítat od profíků. Naši techničtí specialisté vám připraví kalkulaci zdarma a dokonce doporučí vhodnou skladbu materiálů.

Na internetu můžete využít taky volně dostupné kalkulátory, které vám cenu za zelenou střechu spočítají během chvilky. Patří k nim třeba kalkulačka Ecrost nebo kalkulátor od CZ Isolation. Vybrali jsme dva: 

S financováním vám může výrazně pomoct program Nová zelená úsporám, která na výstavbu vegetačních střech přispívá od 800 do 1.000 Kč za m². Maximální výše příspěvku je 100.000 Kč. Žádost můžete podat před zahájením prací, v průběhu i po jejich dokončení.

Zelená střecha svépomocí 

Než začnete plánovat, co všechno vám na střeše poroste, bude potřeba zjistit a promyslet několik zásadních věcí: 

  • Únosnost a sklon střechy
  • Orientace ke světovým stranám
  • Množství slunce a srážek, kterému je střecha vystavená. 
  • Možnost odvodnění
  • Přístup na střechu 
  • Zdroj vody k zavlažování 
  • Teplota a rychlost vzduchu z vyústek vzduchotechniky

Nainstalovat zelenou střechu na garáž nebo pergolu zvládnete i sami – poslouží vám k tomu třeba návod od společnosti ISOVER. A abyste se vyhnuli zásadním chybám, mrkněte na video, kde Izolační inspektoři kontrolují vegetační střechu:

Pokud chcete umístit zelenou střechu na větší plochu, než je běžná pergola či garáž, doporučujeme zavolat odborníky –⁠ ty ověřené seženete u nás. Zadejte si zdarma poptávku a my vám seženeme řemeslníky a firmy z vašeho okolí. Vy si pak sami vyberete, komu práci nakonec svěříte. 

5 1 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
0
Přidejte svůj názor.x