Vinyl i dlažba vynikají svou tvrdostí. Pomyslnou jedničku je jednoznačně nutné přiznat keramické dlažbě. Výhoda vyšší tvrdosti je však pouze relativní, neboť při chůzi i delším stání třeba u kuchyňské linky člověk pod nohama ocení měkčí povrch. Optimální tvrdost přináší právě vinyl, který je příjemný i na boso, neklouže a díky pružnosti navíc šetří klouby. Další výraznou vlastností dlažby je křehkost, při pádu těžkého předmětu u ní hrozí prasknutí či odštípnutí. Vinyly jsou naopak dokonale pružné.

Zůstaneme-li ještě u pocitového působení při chůzi, dlažba je ve srovnání s vinylem podstatně chladnější. Tento handicap lze samozřejmě vyřešit podlahovým topným systémem, avšak rozdíl v teplotě mezi dlažbou a vinylem stejně pocítíte mimo topnou sezónu. Přestože dlažba v prostupnosti tepla krytinou vždy vynikala, dnešní vinylové dílce jí doslova šlapou na paty.

Vinylové podlahy téměř shodné hodnoty tepelného odporu jako dlažba. Ukazatel tepelného odporu R se u dlažby pohybuje v rozmezí zhruba 0,005 – 0,01 m2*K/W, u vinylových krytin lze zajistit hodnotu R od 0,01 m2*K/W. Maximální povolené teploty povrchu krytin, položených na podlahovém topném systému, jsou v obytných prostorech u dlažby a většiny vinylů shodně 28°C. Výjimku představuje dlažba v koupelně, kde je povolena teplota až 30°C. 

Záleží na vkusu

Jak už bylo zmíněno, u vinylových podlah si zákazník může vybrat mezi kolekcemi, které se k podkladu lepí napevno, a dílci se zámkovým spojem. Kolekce se zámkem se pokládají rychleji a jednoduše plovoucím způsobem, ideálně v kombinaci s vhodnou protiskluzovou a akustickou podložkou. Předpokladem je rovný a čistý povrch. Plovoucí způsob pokládky přináší benefit v možnosti rozebrání krytiny a výměny dílce, dojde-li k poškození, či kompletně celé podlahy. Takovýto podklad zůstává nepoškozený a před další pokládkou ho netřeba renovovat.

Vinylové krytiny, lepené i plovoucí, ve srovnání s dlažbou garantují nižší kročejovou hlučnost a lepší akustiku. Především větší prostory jako haly a obývací pokoje s celoplošně položenou dlažbou mívají podstatně horší akustické vlastnosti než vinyl. 

Určitým argumentem může být samotný dekor dlažby s přiznanými spárami. Jak bylo naznačeno hned v úvodu, třeba v sortimentu německé značky Wineo DESIGNline najdete vinylové kolekce s dokonalým napodobením dlažby či kamene. Bezespárové napojení vinylových dílců přináší velkou výhodu při údržbě. U dlažby z vinylu nebudete muset řešit nežádoucí problém začernávání světlých spár mezi dlaždicemi. 

Oba typy podlahových krytin jsou odolné vůči působení vody, při dodržení instrukcí k pokládce (vinylové podlahy je vhodnější k podkladu přilepit) se dají bez problému pokládat do koupelen. Také z pohledu údržby není co vytknout, pravidelné čištění je nenáročné u vinylu i dlažby. 

Přestože je vinyl velmi odolný materiál, není nepoškoditelný. Zatímco u vinylu je třeba dávat pozor na ostré předměty, keramickou dlažbu může poškodit spíše pád těžkého předmětu. K férovosti duelu ještě doplňme, že u vinylových podlah je důležité sledovat rozpínavost materiálu. Při výběru krytiny doporučujeme prohlížet technické listy a vybírat krytinu s co možná nejnižší roztažností. Třeba u vinylových krytin Wineo DESIGNline se rozměrová stálost pohybuje na vynikající úrovni 0,05 %. Výrobce u krytiny navyšuje stabilitu a odolnost vůči rozpínání příměsí skelných vláken a použitím kvalitní podkladní vrstvy. Vinyly jsou, dalo by se říci, náchylnější vůči extrémním klimatickým podmínkám. Vinylové dílce nesmějí přemrznout. Mráz narušuje molekulární skladbu, vinyl nenávratně křehne a ztrácí odolnost. Ani interiérové dlažbě však mráz nesvědčí a křehne. Extrémy nejsou u vinylů dobré ani v opačném případě, při 30°C teplotách krytinu nelze pokládat. Ideální teplota pro pokládku vinylů je výrobci stanovena obvykle v rozmezí 15 – 25°C.

Z argumentů uvedených výše vyplývá, že vinylové krytiny mají nad keramickou dlažbou navrch.

Každou zakázku je lepší podložit smlouvou o dílo a předávacím protokolem. Pokud si nejste jisti co a jak, můžete využít dokumenty ke stažení ZDARMA.

Sdílet článek