Živnostníci a další osoby samostatně výdělečné činné budou moci od státu dostat jednorázový příspěvek 25 000 korun jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem. Vládní návrh v úterý sněmovna schválila. Finanční úřady o něj budou moci požádat vedle živnostníků například samostatní zemědělci nebo lékaři. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Pro schválení příspěvku hlasovalo všech 102 přítomných poslanců. Příspěvek 500 korun denně je určen především těm osobám, které ekonomicky poškodila situace kolem epidemie koronaviru. Vyplácet se bude za období od 12. března do 30. dubna. Zaměstnanců se netýká. Na ty pamatuje vládní program Antivirus, který provozuje ministerstvo práce.

Na příspěvek mají dosáhnout lidé, kteří mají podnikání jako hlavní i vedlejší činnost s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnanci a podnikání je jejich vedlejší činnost. O příspěvek budou moci žádat i podnikající studenti do 26 let. Vedle toho budou mít nárok na peníze spolupracující osoby nebo manželé a manželky, pokud nejsou zaměstnanci. Žádat budou moci i podnikající invalidní a starobní důchodci. Příspěvek nebude podléhat zdanění. Sněmovna za souhlasu ministryně financí Aleny Schillerové přijala pozměňovací Zbyňka Stanjury a Romana Kubíčka, aby bylo možné žádat o příspěvek e-mailem bez nutnosti mít elektronický podpis. Navíc ošetřovné vyplacené letos OSVČ nebude podléhat dani z příjmů.

Oddechový čas i pro živnostníky při splácení

Sněmovna schválila i návrh na odklad splátek. Jednotlivci i firmy budou moci přerušit buď na tři, nebo šest měsíců splácení úvěrů a hypoték. Délku přerušení, o které budou žádat, si budou moci vybrat. V případě jednotlivců má být podle předlohy odložen odklad splácení úroků i jistiny, ale úročení poběží dál. U firemních úvěrů bude pozastaveno jen splácení jistiny.

Pandemie koronaviru obrátila náš každodenní život vzhůru nohama. Řadě domácností kvůli nouzovému stavu rapidně poklesly příjmy a bez nich se spotřebitelský úvěr nebo hypotéka splácí velice těžko. Asi nikdo z nás nebyl připraven na to, co se teď děje. Problémy se splácením v této těžké době hrozí i těm nejzodpovědnějším z nás. Ministryně financí Alena Schillerová předstoupila před poslance s průlomovým návrhem, který pomůže lidem ve finanční tísni. „Chceme umožnit občanům, drobným podnikatelům i firmám, aby mohli odložit splácení úvěrů a hypoték až na půl roku,“ říká Schillerová a dále vysvětluje svůj postoj i čtenářům odborného portálu NejŘemeslníci.cz.


„V minulých dnech jsme měli s bankami několik jednání a apelovali na ně, aby klientům ve finanční nouzi umožnily dočasně odložit splácení. Některé z nich už podaly svým klientům pomocnou ruku a umožnily jim odložit splátky, ale na jednotném řešení se náš bankovní sektor bohužel nedohodl. Navíc ne každý poskytovatel úvěrů svým klientům vychází takto vstříc. Nouzová situace si ale žádá nouzová řešení.
Proto jsme se, mimochodem jako vůbec jedna z prvních zemí Evropské unie, rozhodli přistoupit k vyhlášení úvěrového moratoria. Přicházíme s odložením splátek, jehož umožnění bude závazné pro všechny banky i nebankovní společnosti, ale jeho využití bude zcela dobrovolné. Kdo i dnes zvládá splácet, ten možnosti odložit splácení úvěru nevyužije a bude dál splácet podle toho, jak je dohodnutý s věřitelem.
Naopak pokud Vám pandemie COVID-19 a vyhlášení nouzového stavu způsobily ekonomické potíže, můžete si vzít oddechový čas. Umožňujeme vám odložit splácení úvěru nebo hypotéky sjednaných před 26. březnem 2020, a to až na tři nebo šest měsíců. Volba délky odkladu bude jen a jen na vás. Bude pouze potřeba, abyste svému věřiteli předem oznámili, že kvůli koronaviru teď nemůžete splácet a chcete si splátky odložit. Prokazovat ale nebudete muset vůbec nic.“

Přerušení pro všechny

Splácení budou moci přerušit občané, osoby samostatně výdělečně činné i firmy. Splátky bude možné odložit u spotřebitelských a podnikatelských úvěrů, samozřejmě včetně hypoték. Moratorium se naopak nevztahuje např. na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing, úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu nebo na platbu na faktury. Splátky také nepůjde odložit u těch úvěrů, kde byl dlužník k 26. březnu v prodlení se splácením delším než 30 dnů.

Pokud klient odložení splátky využije, délka splácení úvěru se adekvátně prodlouží. Odložení splátek využitím námi navrženého moratoria rozhodně nebude vést k negativnímu zápisu do registrů dlužníků – na to jsme samozřejmě mysleli a zákon to jednoznačně říká. Nikdo se tedy nemusí bát, že by se mu kvůli tomu do budoucna zkomplikovaly případné další žádosti o úvěry.

Po dobu odložení splátek bude běžet pouze úrok ve smluvní výši, jiné poplatky jsou zakázány. Firmy budou tento úrok platit průběžně během přerušeného splácení, spotřebitel a OSVČ jej zaplatí spolu se zbývajícími splátkami později. Po obnovení splácení úvěru se zase naváže tam, kde klient splácení přerušil. Úrok naběhlý během odložení splácení nebude mít vliv na výši splátek, ty zůstanou i nadále v původně smluvené výši, pouze dojde k přepočítání doby splácení.

A tady bych ráda uklidnila všechny, kteří si myslí, že pro ně bude odklad splátek nevýhodný. Není tomu tak, naopak splácejícímu přináší jednoznačná pozitiva. Klientovi se totiž po dobu přerušení splácení sníží výdaje o částku, kterou by za normálních okolností musel vynaložit právě na úhradu splátek. Ulehčí mu to tak tíživou situaci, v níž se ocitnul kvůli koronavirové pandemii.

Modelový příklad

A co se týče samotných úroků, ty stále zůstanou v pro něj přijatelné výši. Můžeme si to ukázat na modelovém příkladu. Klient má hypotéku na 3 miliony korun s úrokovou sazbou 2,3%, kde zbývá doplatit 240 splátek, tedy splácet ještě 20 let. Pokud využije šestiměsíčního odkladu splátek, zaplatí takový klient v průměru jen 3 až 4 splátky navíc oproti tomu, co si sjednal. Tyto splátky představují odloženou platbu úroků, které naběhnou za dobu moratoria.

Úvěry pro spotřebitele mohou být úročeny i poměrně vysokými sazbami. Abychom předešli scénáři, kdy by po skončení odkladu musel spotřebitel zaplatit úroky v takové výši, která by pro něj byla likvidační, přistoupili jsme po dobu odložení splátek k zastropování smluvního úroku. Může tak dosáhnout maximálně výše zákonného úroku z prodlení na úrovni repo sazby navýšené o 8 procentních bodů, což je dnes 9%.

Dopady

Jak se to konkrétně projeví? Podívejme se opět na modelový příklad. Máme spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 korun s úrokem 14%, kde zbývá zaplatit 24 měsíčních splátek. Klient si opět odloží splátky o šest měsíců, po tuto dobu ale bude nabíhat zastropovaný úrok na 9%. V tomto případě tak zaplatí přibližně 1 až 1,5 splátky navíc oproti původně sjednanému počtu splátek. Při využití tříměsíčního moratoria budou tyto nárůsty u obou modelových příkladů přibližně poloviční.

Velmi pečlivě jsme zvažovali, jaký úrok má být po dobu odložení splátek kalkulován. Sama bych byla nejradši, kdyby byl jen v symbolické výši. Jenže poskytovatele úvěrů dostává moratorium do situace, že splátky úvěrů, se kterými počítali, obdrží o 3 nebo 6 měsíců později. Evropská bankovní autorita doporučuje, aby i po dobu odložení splátek zůstaly úroky ve smluvní výši. A ani v jiných zemích v Evropské unii neškrtají státem vyhlášená moratoria smluvní úroky na nulu.

Proto jsme přistoupili k řešení, které je kompromisem mezi zájmy dlužníka i věřitele. Úrok bude ve smluvní výši, která věřiteli kompenzuje dopady spojené s odložením splátky. Běžný věřitel tak o nic nepřichází, pouze dostane adekvátní odměnu za půjčené prostředky s odloženou splatností. Dlužník ale dostává šanci překlenout složitou situaci a vyhnout se problémům, které by ho mohly v krajním případě vrhnout do kolotoče exekucí a insolvence. A to je pro mě to hlavní. Těmto scénářům jsem odhodlaná zabránit,“ říká ministryně financí.

Sdílet článek