Řemeslníci v současnosti

Poslední pokles?

Stavební produkce v roce 2016 klesla meziročně reálně o 7,6 %. Produkce pozemního stavitelství meziročně klesla o 3,3 % (příspěvek – 2,2 p. b.) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 16,0 % (příspěvek – 5,4 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v roce 2016 meziročně snížil o 2,7 %. Průměrná nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 4,2 % a činila 33 012 Kč. Opět vzrůstá vliv řemeslníků.

Počet stavebních zakázek stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci v roce 2016 meziročně vzrostl o 27,0 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 61 508. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 1,9 % a činila 183,8 mld. Kč, na pozemním stavitelství 85,6 mld. Kč (růst o 21,0 %) a na inženýrském stavitelství 98,2 mld. Kč (pokles o 15,7 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,0 mil. Kč a byla meziročně o 22,8 % nižší.

Počet vydaných stavebních povolení v roce 2016 meziročně vzrostl o 3,6 %, stavební úřady jich vydaly 83 340. Orientační hodnota těchto staveb činila 284,3 mld. Kč a v porovnání s rokem 2015 vzrostla o 11,5 %.

Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2016 činila 6068 tis. m2, což v meziročním srovnání znamená růst o 13,5 %. Podlahová plocha povolených bytových budov vzrostla o 5,9 %, nebytových budov o 20,9 %.

Počet zahájených bytů v roce 2016 se meziročně zvýšil o 3,2 % a činil 27 224 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 15,6 %, v bytových domech byl pokles o 14,3 %.

Počet dokončených bytů v roce 2016 se meziročně zvýšil o 8,9 % a činil 27 333 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 4,8 %, v bytových domech došlo k nárůstu o 22,7 %.

Relativní úspěch z nízké základny

Stavební produkce v ČR se v roce 2017 meziročně zvýšila o 2,1 procenta. Dařilo se pozemnímu stavitelství, naopak produkce inženýrského stavitelství klesla. Stavební produkce v roce 2017 bez očištění o vliv nižšího počtu pracovních dnů meziročně stoupla o 1,7 procenta. „Za celý rok 2017 jsme zaznamenali mírný růst stavební produkce, růst hodnoty nových zakázek i výrazný růst orientační hodnoty vydaných stavebních povolení. Rostl také počet zahájených i dokončených bytů,“ zhodnotila výsledky Petra Cuřínová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Pozemní stavitelství v roce 2017 meziročně vzrostlo o pět procent. Produkce inženýrského stavitelství naopak o 5,7 procenta klesla. Stavební firmy s 50 a více zaměstnanci v roce 2017 v tuzemsku uzavřely 61 515 zakázek. Jejich celková hodnota meziročně vzrostla o 9,3 procenta na 202,6 miliardy korun. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky byla 3,3 milionu Kč.

Úřady v roce 2017 vydaly 84 164 stavebních povolení, což bylo o procento více než o rok dřív. Orientační hodnota těchto staveb byla 352,9 miliardy korun, a v porovnání s rokem 2016 se tak zvýšila skoro o čtvrtinu. Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2017 meziročně vzrostla o 6,2 procenta na 6,44 milionu metrů čtverečních. Počet zahájených bytů se loni zvýšil o 15,8 procenta na 31 521. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 17,7 procenta, v bytových domech byl růst dokonce o 23,4 procenta.

Počet dokončených bytů se v roce 2017 meziročně zvýšil o 4,6 procenta na 28 575 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 4,2 procenta, v bytových domech o tři procenta.

Na kladném výsledku roku 2017 se výraznou měrou podílí pozemní stavitelství, zatímco v inženýrském stavitelství trvá dlouhodobý propad, zejména v oblasti dopravní infrastruktury. Za rok 2016 činil propad stavební produkce v inženýrském stavitelství 16 %, rok 2017 ho tedy ještě prohloubil. To se významně projevuje i v tomto roce – na situaci má vliv i objem zadané veřejné zakázky, která byla na konci roku 2017 na úrovni roku 2013 a objem vypsané veřejné zakázky klesl téměř o polovinu. To jsou velmi alarmující čísla.

Na nepříznivou situaci navazuje i vývoj zaměstnanosti ve stavebnictví, kde pokračuje dlouhodobá tendence poklesu počtu zaměstnanců. Rok 2017 tedy rozhodně nemůžeme hodnotit jako úspěšný pro české stavebnictví.

Situace ve stavebnictví se zatím k lepšímu příliš neobrací. „Není to až tak pozitivní zpráva, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ uvedla k růstu v roce 2017 mluvčí developerské společnosti Central Group Marcela Fialková. „Stavebnictví totiž roste pomaleji než zbytek ekonomiky, a navíc z nízké úrovně předchozích let. Bytová výstavba je nejspíše ještě v hlubší krizi a vzhledem k pomalému povolování z ní hned tak brzy nevybředne,“ myslí si Fialková.

Na pomalou výstavbu nových bytů, která předurčuje vysoké ceny na realitním trhu, upozorňuje také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „V roce 2018 se situace nezlepšila, a zvláště pro mladé rodiny bude stále těžší pořídit si nový byt,“ uvedl Křeček. Podle něj by oboru výrazně pomohla úprava legislativy.

Situace v oblasti bytové výstavby se zatím neobrací k lepšímu ani podle Petra Dufka z Československé obchodní banky.

Světlo na konci tunelu

Podle ČSÚ stavebnictví v roce 2018 meziročně vzrostlo v souhrnu o 9,2 procenta. Pozemní stavitelství stouplo o 9,1 procenta, inženýrské o 9,3 procenta. Firmy provedly v roce 2018 stavební práce v hodnotě 502 miliard Kč. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat bylo české stavebnictví mezi 28 zeměmi Evropské unie v roce 2018 na devátém místě. Meziročně si o devět míst polepšilo. V zemích EU stavebnictví vzrostlo v roce 2018 v průměru o 2,3 procenta.

Nejvíce stavebních prací proběhlo na území hlavního města Prahy a s větším odstupem následoval Jihomoravský kraj.

Stavební práce meziročně vzrostly o 10,7 % a překonaly hodnotu 500 miliard korun. Většina stavebních prací byla provedena na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích. Podíl prací provedených v zahraničí byl zanedbatelný, ale najdou se i firmy, kde práce mimo území České republiky tvoří významnou součást jejich celkového obratu.

Všechny firmy staví nejvíce v kraji svého sídla a často také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. „Nejvíce stavebních příležitostí je v Praze a některé podniky zde odpracují značnou část svých zakázek. Jde například o stavbaře ze Středočeského nebo Libereckého kraje. Společnosti z Karlovarského kraje naopak mimo svůj region téměř necestují a řadí se k největším stavebním ,patriotům‘. Na území vlastního kraje v loňském roce provedly 80 % zakázek,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Pro veřejné zadavatele bylo v České republice v roce 2018 realizováno 114 mld. Kč, což je 42 % z celkového objemu vynaložených prostředků. Veřejné prostředky v převážné většině směřovaly do výstavby inženýrských staveb, případně nebytových nevýrobních budov. Nejvíce bylo z veřejných zdrojů prostavěno v Praze (16,4 mld. Kč), dále pak následoval kraj Jihomoravský (15,7 mld. Kč) a Středočeský (14,0 mld. Kč). Podíl prací pro veřejné zadavatele se v jednotlivých regionech pohybuje od 28 % v Praze do 51 % na Vysočině a kraji Pardubickém. Svůj vliv může v jednotlivých oblastech sehrát i nedostatek zakázek ze soukromých zdrojů, takže podíl stavebních prací pro veřejné dodavatele je pak logicky větší než v oblastech s celkově vyšší investiční aktivitou všech subjektů.

V roce 2018 se v České republice postavilo 18 666 nových bytových budov a v nich 29 657 bytů. Počet dokončených bytů ve srovnání s minulým rokem vzrostl, a to jak v rodinných, tak i v bytových domech. Prostřednictvím nástaveb nebo úprav nebytových prostor v již stojících budovách vzniklo 3 535 bytů. Dvě třetiny bytů byly dokončeny v rodinných domech. Na jejich výstavbu bylo vynaloženo 66 miliard korun. Náklady na výstavbu jednoho bytu činily 3,4 milionu korun.

Byty v rodinných domech se nejčastěji stavěly v dispozici 4+1. Menších bytů bylo naprosté minimum. Obytná plocha se pohybovala od 20 m2 do 500–700 m2 a v průměru činila 91 m2. Výstavba jednoho rodinného domu trvala v průměru tři a půl roku a převažovala třída B energetické náročnosti.

„Rodinné domy měly nosné konstrukce v naprosté většině ze zděných materiálů, ale v posledních letech pozorujeme zvýšený zájem o dřevěné stavby. V roce 2018 bylo dokončeno 2945 nových rodinných domů tohoto typu. Na celkové výstavbě se podílely šestnácti procenty, což je nejvíce od roku 1997,“ říká Petra Cuřínová.

Bytových domů se v roce 2018 dokončilo 373 a jejich výstavba stála 22 miliard korun. Bytů v nich bylo celkem 10 305. Průměrné investiční náklady na výstavbu jednoho bytu činily 2,1 milionu korun a na jeden dům připadalo v průměru 28 bytů. Také v kategorii bytových domů převažovala energetická třída B. Nebytových budov se v roce 2018 postavilo meziročně o 50,7 % více. Nejvíce jich bylo postaveno v Jihomoravském kraji, v Praze byly postavené budovy nejdražší a prostorově největší.

V České republice bylo v loňském roce postaveno 1621 nebytových budov, ve srovnání s rokem 2017 to představuje růst o 50,7 %. Vzrostla také hodnota investičních nákladů na nové nebytové budovy o 43,3 % a celková podlahová plocha se zvýšila o 49,5 %. „Téměř polovinu ze všech postavených nebytových budov v loňském roce tvořily hotely a obdobné stavby. Naopak nejméně se dokončilo budov pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví. Přesto byly investiční náklady v této kategorii nejvyšší ze všech,“ říká Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Největší budovy se staví pro potřeby průmyslu a skladování. V roce 2018 šlo o 41,4 tisíc m3 obestavěného prostoru a průměrnou podlahovou plochu 3832 m2. Budovy pro dopravu a telekomunikace byly nejmenší, v průměru na jednu stavbu připadlo 491 m3 obestavěného prostoru a 107 m2 podlahové plochy.Z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo dokončeno 257, nejméně naopak v Libereckém kraji (51). Nejdražší a prostorově největší stavby byly v Praze. Jedna zde dokončená budova měla v průměru hodnotu investičních nákladů 287,1 mil. Kč, podlahová plocha připadající na jednu budovu byla 5,6 tis. m2 a obestavěný prostor 27,6 tis. m3. Nejlevnější stavby se dokončily na Liberecku, kde průměrná investiční hodnota nepřesáhla 2,9 mil. Kč. Nejmenší budovy se dokončovaly na Vysočině, průměrná podlahová plocha zde byla 215 m2 a obestavěný prostor 1128 m3.

Sdílet článek

Autor příspěvku: NejŘemeslníci