1. 11. 2019, aktualizováno 9. 12. 2021
Řemeslníci jsou stálicí tuzemské ekonomiky
Zatímco za uplynulých deset let připomínalo stavebnictví jízdu na horské dráze, řemeslníci se projevili jako stabilizující prvek ekonomiky. Jejich počty neustále rostou a i jejich výkony se pohybují neustále v černých číslech. Přesto jejich vazba na „velké“ stavebnictví lze vysledovat.
Stavební produkce je považována za indikátor vývoje ekonomiky. Je odvětvím, které je jejím lakmusovým papírkem. První padá do krize a je poslední, které se zvedá. Jen málokdo si podrobně pamatuje, co bylo před čtvrtstoletím. Mozek má tu blahodárnou schopnost špatné vytěsňovat a to pěkné nechávat na povrchu. Proto je dobré se zastavit a připomenout si, jak šel čas. Ve chvíli, kdy velké stavební firmy pocítily nedostatek zakázek a nedokázaly najít práci pro své kvalifikované profese – vyvolalo to jejich odchod a růst počtu podnikatelů – živnostníků. V době konjunktury se však tito podnikatelé již ke svým bývalým zaměstnancům nehrnou. Podnikání ve vlastní režii se jim zalíbilo.
Rok 1990 – rok nula
Rok 1990 představoval výrazný mezník ve vývoji celé české ekonomiky, stavebnictví a bytovou výstavbu nevyjímaje. České hospodářství prošlo v 90. letech zásadní transformací, která postupně přeměnila centrálně řízenou ekonomiku v ekonomiku tržní. Z melouchářů se etabloval nový prvek v ekonomice – cech řemeslníků.
Hlavním důsledkem tohoto procesu byla nově utvářená struktura stavebních podniků i stavebních prací. Rok 1990 se ve stavebnictví vyznačoval hlavně dělením velkých stavebních podniků na menší až drobné podniky a vznik živnostníků. Dominantní postavení státních podniků přešlo na soukromé firmy a vznikly firmy vlastněné zahraničními subjekty a firmy mezinárodní.
Změnila se rovněž jejich velikostní struktura nárůstem podílu malých a středních firem. V důsledku transformace došlo k výraznému reálnému poklesu objemu stavební produkce. Transformační pokles stavební produkce souvisel s celkovým snížením stavebních aktivit v ekonomice, jež hluboce zasáhlo také do struktury produkce. Uzavření státních dotací do bytové výstavby se nejdříve promítlo v hlubokém propadu zahajovaných bytů. V roce 1990 bylo sice zásluhou příspěvku na výstavbu rodinných domů zahájeno 61 tisíc bytů, avšak již v roce 1991 byla zahájena pouhá šestina tohoto počtu.
Začalo milénium a bylo dobře
Po roce 2000 byla obnovena dynamika růstu výkonnosti českého stavebnictví. Došlo k výraznému oživení bytové výstavby, počet dokončených bytů v tomto období snese v porevolučním období srovnání jen s rokem 1991, kdy ještě doznívala poměrně rozsáhlá výstavba z osmdesátých let. K takovému rozmachu přispělo přijetí zákona o dani z přidané hodnoty.
Od roku 2008 byla zvýšena sazba DPH na bytovou výstavbu z 5 % na 9 %, což podstatně urychlilo dokončovací práce ještě za příznivější cenu. Rostoucí konkurence se projevila ve snahách modernizovat průmyslové, obchodní i správní budovy, zejména ve formě „inteligentních budov“. Také proto si objem rekonstrukcí udržoval plynulý růst, vyšší než nová výstavba.
Rostoucí tlaky na fungující moderní infrastrukturu vyvolávaly další podněty k růstu této poptávky. Projevoval se zejména na výstavbě transevropské dopravní infrastruktury a energetických a vodních sítí. Rychle rostl objem nových zakázek u inženýrských staveb (dálnice, železnice, inženýrské sítě), jejichž výstavba byla podporována z evropských fondů a zpravidla šlo o veřejné zakázky.
Start finanční krize
Vrcholu bylo dosaženo v roce 2008, ale již se začalo projevovat postupné zpomalování ekonomického růstu. Pokles byl zaznamenán především u nebytových výrobních budov (průmyslových a zemědělských staveb) a podle očekávání u bytové výstavby, což signalizovalo zhoršení sociální situace obyvatelstva. Progresivní vývoj řemeslníků a jejich počty opět slavily úspěch. V té době se rozjíždí náš odborný portál NejŘemeslníci a začíná pod svá křídla brát tisíce řemeslníků a zprostředkovávat jim dostatek zakázek.
Právě pozemní stavitelství pokračovalo v dlouhodobém propadu. Nepříznivému vývoji napomáhal i fakt, že se v roce 2008 poptávka po nemovitostech oproti roku 2007 snížila, podle odborníků zhruba o třetinu až polovinu.
Došlo k omezování stavebních investic a tento propad se projevil u všech velikostních kategorií firem. Ty velké byly dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek, střední a menší firmy pak jejich subdodavateli, ale také dodavateli menších zakázek, a to jak pro veřejné, tak i pro privátní, vesměs lokální investory. Investoři a developeři začali omezovat nebo pozastavili některé akce, dokonce i řadu velkých projektů prakticky ve všech regionech. Developeři začali stavět pouze pro konkrétní klienty, nikoli už spekulativně. To mělo dopad na firmy, které působí převážně v tomto segmentu. Stavební firmy se kvůli dopadům finanční krize nevyhnuly propouštění.
Krátké nadechnutí
Stavebnictví se vrátilo k opětovnému růstu až v roce 2014. Hlavním tahounem sektoru byl rychlý růst inženýrského stavitelství, kterému pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání EU fondů.
Po mnoha letech se oživila také bytová výstavba. Významnou roli v meziročním srovnání hrála velmi mírná zima, kdy klimatické podmínky umožnily stavbařům pracovat v podstatě bez omezení. Rovněž srovnávací základna roku 2013 byla velmi nízko a meziroční růsty byly tím pádem snazší. Také rok 2015 přinesl další zlepšení, když index stavební produkce meziročně vzrostl o 7,1 % (v pozemním stavitelství růst o 2,6 %, v inženýrském o 17,1 %). Stále je ale produkce o 14,9 % nižší ve srovnání s rokem 2008, kdy byla na svém vrcholu.
Žádné komentáře