Řemeslníci v průběhu dekády

Řemeslníci jsou stálicí tuzemské ekonomiky

Zatímco za uplynulých deset let připomínalo stavebnictví jízdu na horské dráze, řemeslníci se projevili jako stabilizující prvek ekonomiky. Jejich počty neustále rostou a i jejich výkony se pohybují neustále v černých číslech. Přesto jejich vazba na „velké“ stavebnictví lze vysledovat.

Stavební produkce je považována za indikátor vývoje ekonomiky. Je odvětvím, které je jejím lakmusovým papírkem. První padá do krize a je poslední, které se zvedá. Jen málokdo si podrobně pamatuje, co bylo před čtvrtstoletím. Mozek má tu blahodárnou schopnost špatné vytěsňovat a to pěkné nechávat na povrchu. Proto je dobré se zastavit a připomenout si, jak šel čas. Ve chvíli, kdy velké stavební firmy pocítily nedostatek zakázek a nedokázaly najít práci pro své kvalifikované profese – vyvolalo to jejich odchod a růst počtu podnikatelů – živnostníků. V době konjunktury se však tito podnikatelé již ke svým bývalým zaměstnancům nehrnou. Podnikání ve vlastní režii se jim zalíbilo.

Rok 1990 – rok nula

Rok 1990 představoval výrazný mezník ve vývoji celé české ekonomiky, stavebnictví a bytovou výstavbu nevyjímaje. České hospodářství prošlo v 90. letech zásadní transformací, která postupně přeměnila centrálně řízenou ekonomiku v ekonomiku tržní. Z melouchářů se etabloval nový prvek v ekonomice – cech řemeslníků.

Hlavním důsledkem tohoto procesu byla nově utvářená struktura stavebních podniků i stavebních prací. Rok 1990 se ve stavebnictví vyznačoval hlavně dělením velkých stavebních podniků na menší až drobné podniky a vznik živnostníků. Dominantní postavení státních podniků přešlo na soukromé firmy a vznikly firmy vlastněné zahraničními subjekty a firmy mezinárodní.

Změnila se rovněž jejich velikostní struktura nárůstem podílu malých a středních firem. V důsledku transformace došlo k výraznému reálnému poklesu objemu stavební produkce. Transformační pokles stavební produkce souvisel s celkovým snížením stavebních aktivit v ekonomice, jež hluboce zasáhlo také do struktury produkce. Uzavření státních dotací do bytové výstavby se nejdříve promítlo v hlubokém propadu zahajovaných bytů. V roce 1990 bylo sice zásluhou příspěvku na výstavbu rodinných domů zahájeno 61 tisíc bytů, avšak již v roce 1991 byla zahájena pouhá šestina tohoto počtu.

Začalo milénium a bylo dobře

Po roce 2000 byla obnovena dynamika růstu výkonnosti českého stavebnictví. Došlo k výraznému oživení bytové výstavby, počet dokončených bytů v tomto období snese v porevolučním období srovnání jen s rokem 1991, kdy ještě doznívala poměrně rozsáhlá výstavba z osmdesátých let. K takovému rozmachu přispělo přijetí zákona o dani z přidané hodnoty.

Od roku 2008 byla zvýšena sazba DPH na bytovou výstavbu z 5 % na 9 %, což podstatně urychlilo dokončovací práce ještě za příznivější cenu. Rostoucí konkurence se projevila ve snahách modernizovat průmyslové, obchodní i správní budovy, zejména ve formě „inteligentních budov“. Také proto si objem rekonstrukcí udržoval plynulý růst, vyšší než nová výstavba.

Rostoucí tlaky na fungující moderní infrastrukturu vyvolávaly další podněty k růstu této poptávky. Projevoval se zejména na výstavbě transevropské dopravní infrastruktury a energetických a vodních sítí. Rychle rostl objem nových zakázek u inženýrských staveb (dálnice, železnice, inženýrské sítě), jejichž výstavba byla podporována z evropských fondů a zpravidla šlo o veřejné zakázky.

Start finanční krize

Vrcholu bylo dosaženo v roce 2008, ale již se začalo projevovat postupné zpomalování ekonomického růstu. Pokles byl zaznamenán především u nebytových výrobních budov (průmyslových a zemědělských staveb) a podle očekávání u bytové výstavby, což signalizovalo zhoršení sociální situace obyvatelstva. Progresivní vývoj řemeslníků a jejich počty opět slavily úspěch. V té době se rozjíždí náš odborný portál NejŘemeslníci a začíná pod svá křídla brát tisíce řemeslníků a zprostředkovávat jim dostatek zakázek.

Právě pozemní stavitelství pokračovalo v dlouhodobém propadu. Nepříznivému vývoji napomáhal i fakt, že se v roce 2008 poptávka po nemovitostech oproti roku 2007 snížila, podle odborníků zhruba o třetinu až polovinu.

Došlo k omezování stavebních investic a tento propad se projevil u všech velikostních kategorií firem. Ty velké byly dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek, střední a menší firmy pak jejich subdodavateli, ale také dodavateli menších zakázek, a to jak pro veřejné, tak i pro privátní, vesměs lokální investory. Investoři a developeři začali omezovat nebo pozastavili některé akce, dokonce i řadu velkých projektů prakticky ve všech regionech. Developeři začali stavět pouze pro konkrétní klienty, nikoli už spekulativně. To mělo dopad na firmy, které působí převážně v tomto segmentu. Stavební firmy se kvůli dopadům finanční krize nevyhnuly propouštění.

Krátké nadechnutí

Stavebnictví se vrátilo k opětovnému růstu až v roce 2014. Hlavním tahounem sektoru byl rychlý růst inženýrského stavitelství, kterému pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání EU fondů.

Po mnoha letech se oživila také bytová výstavba. Významnou roli v meziročním srovnání hrála velmi mírná zima, kdy klimatické podmínky umožnily stavbařům pracovat v podstatě bez omezení. Rovněž srovnávací základna roku 2013 byla velmi nízko a meziroční růsty byly tím pádem snazší. Také rok 2015 přinesl další zlepšení, když index stavební produkce meziročně vzrostl o 7,1 % (v pozemním stavitelství růst o 2,6 %, v inženýrském o 17,1 %). Stále je ale produkce o 14,9 % nižší ve srovnání s rokem 2008, kdy byla na svém vrcholu.


Sdílet článek

Autor příspěvku: NejŘemeslníci