Tuzemská podpora je skoro nejlepší na světě, tvrdí ministryně Alena Schillerová a podělila se s veřejností o tabulku, kde spočítala, že přímá a nepřímá podpora státu už vyšla na 1,2 bilionu korun, tedy 21,5 procenta HDP. V praxi ale biliony namalované v tabulce viděl jen málokdo a skutečná podpora není nijak oslnivá. Když začneme od těch nejmenších, tak ti namísto odškodnění reálných ztrát zatím dostávají pět set korun za den.

A to ještě jen když jsou dostatečně chudí, protože když ztrácejí hodně, ale také ještě pořád vydělávají hodně, neměli by podle Schillerové z morálních důvodů o podporu žádat.

Stát se snaží podnikatelům ulevit. Kromě 25tisícové finanční injekce připravil pro drobné podnikatele, takzvané osoby samostatně výdělečně činné, řadu úlev.

Přehled slibů

Omezení vynucená koronavirem dopadají na každého, drobné podnikatele a živnostníky nevyjímaje. Podle průzkumu společnosti SC&C čelí velkým finančním problémům téměř pětina z nich. Další desetina už dokonce podnikání ukončila.

Daňové přiznání až do července bez sankcí

Za normálních okolností musí podnikatelé, kteří nevyužívají služeb daňového poradce, podat daňové přiznání do konce března. Pro letošek jim ale udělila ministryně financí výjimku. Přiznání mohou podávat až do 1. července bez sankcí za pozdní podání a úhradu daně. „Jde o plošné prominutí, o které není třeba žádat,“ říká Jan Kašpar, daňový poradce společnosti KODAP.

Avšak někteří podnikatelé se mylně domnívají, že se posunula celá zákonná lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů. Tak tomu ale není. Stát prominul pouze sankce za pozdní podání. To je důležité zejména pro podnikatele s daňovým přeplatkem. Pokud by se posunula celá lhůta pro daňové přiznání, mohl by úřad přeplatky začít vyplácet až po prvním červenci. Díky zachování březnového termínu je může podnikatelům posílat už nyní.

„Pokud výsledkem vašeho daňového přiznání bude přeplatek na dani, vrátí vám ho finanční úřad do 30 dnů od podání daňového přiznání,“ upozorňuje konzultantka poradenské společnosti Deloitte Lucie Rolná. Podnikatelé, kteří čekají vratku, by proto neměli s podáním přiznání otálet.

Kontrolní hlášení bez sankce

Sankce finanční úřady odpustí také plátcům DPH, kteří v období od 1. března do 31. července podají pozdě kontrolní hlášení. To drobní podnikatelé podávají většinou čtvrtletně, a to do 25 dnů od skončení čtvrtletí. Do doby „sankčního pardonu“ by tedy v jejich případě spadala dvě. Termín pro podání prvního vyprší 25. dubna a druhého 25. července.

Tisícikorunovou pokutu za pozdní podání kontrolního hlášení promine finanční správa podnikatelům automaticky. O prominutí není třeba žádat.

Přehled o příjmech a výdajích

Vedle přiznání k dani z příjmů musí osoby samostatně výdělečně činné každoročně podávat také přehledy o příjmech a výdajích pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Ty se za běžných okolností podávají do 30 dnů od podání daňového přiznání, tedy nejdéle do 1. dubna. I to ale stát pro letošek mimořádně změnil.

Podle novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění mohou přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 bez sankcí odevzdat zdravotní pojišťovně do 3. srpna. Doplatek pojistného za rok 2019 pak musí zaplatit do osmi dnů od podání přehledu. Osmidenní lhůta pro doplacení rozdílu mezi odvedenými zálohami a skutečnou výší pojistky platí pro podnikatele i v případě, že podají přehled před termínem.

Až do 3. srpna správa sociálního zabezpečení počká i na přehled o příjmech a výdajích pro sociální pojištění. „Pokud zároveň k tomuto datu uhradíte i doplatek pojistného za rok 2019, bude vám prominuto penále,“ uvádí Zuzana Setunská z poradenské společnosti Deloitte.

Zrušení záloh na daň z příjmů

Ministerstvo financí zrušilo zálohy na daň z příjmů fyzických osob splatné 15. června. Prominutí záloh je automatické a není potřeba o něj žádat. Jde ale pouze o zálohu, daně ze svých skutečných příjmů budou muset podnikatelé doplatit příští rok na jaře při pravidelném daňovém přiznání. Kvůli výpadku příjmů z letošního jara se ale zřejmě celková částka daně sníží.

Podnikatelé, kteří mají na dani z příjmů přeplatek, by neměli podání přiznání odkládat. Finanční úřad jim přeplatek vrátí do 30 dnů od podání přiznání.

„Vzhledem k tomu, že lze již v tuto chvíli očekávat pokles příjmů u většiny podnikatelů, lze doporučit zvážení možnosti požádat o zrušení zálohy na daň z příjmů splatnou již dříve − 15. března,“ radí Kašpar a dodává: „Záloha, která byla již uhrazena, v případě, že správce daně žádosti vyhoví, bude vrácena poplatníkovi.“

Zálohy na sociální a nemocenské pojištění

Podnikatelé také nemusí státu posílat za březen až srpen ani zálohy na důchodové a nemocenské pojištění. „Pokud by zálohu za březen už zaplatili, použije se na úhradu zálohy za září 2020,“ říká Rohová z Deloittu. Avšak prominutí záloh se netýká podnikatelů, kteří se přihlásili k nemocenskému pojištění dobrovolně. „Ti jsou nadále povinni tuto zálohu měsíčně odvádět,“ dodává Lucie Rolná.

U sociálního pojištění pak nejde jen o zálohy. Stát je podnikatelům za březen až srpen úplně promíjí ve výši minimální platby. V případě podnikání jako hlavní činnosti jde o částku 2544 korun, u vedlejší pak 1018 korun. „Osoby samostatně výdělečně činné, které by měly povinnost platit vyšší zálohy, rozdíl doplatí až při podání přehledu za rok 2020, tedy v příštím roce,“ vysvětluje daňová poradkyně KODAP Jana Melicharová.

Pokud živnostníci a další podnikatelé využívají ke své práci automobil, musí platit zálohy na silniční daň. Ty se zpravidla odvádí čtvrtletně, tedy například za leden až březen do 15. dubna a za duben až červen do 15. července. Kvůli koronaviru ale stát termín úhrady záloh za první a druhé čtvrtletí letošního roku posunul. Podnikatelé tak mají čas na jejich uhrazení až do 15. října. A pokud automobil pro podnikání v některém měsíci vůbec nepoužijí, výsledná daň se sníží za takový měsíc o jednu dvanáctinu celkové částky.

Elektronická evidence tržeb pozastavena

Po dobu nouzového stavu a v následujících třech měsících mohou prodejci potravin, restauratéři a provozovatelé penzionů a další podnikatelé přerušit elektronickou evidenci tržeb. „Zejména tedy po tuto dobu není třeba elektronicky evidovat tržby nebo mít v provozovně informační oznámení o tom, že se tržby evidují,“ říká Ondřej Trubač, advokát a partner v advokátní kanceláři Bříza & Trubač.

V souvislosti s tím odpouštějí někteří provozovatelé pokladních systémů podnikatelům i poplatky za provoz pokladen, které jsou teď zbytečné. Z povinností, které zákon o elektronické evidenci tržeb ukládá, tak podnikatelům v podstatě zůstávají jen ty bezpečnostní, jako je povinnost zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby poplatníci předešli jejich zneužití. Zatím na neurčito stát odsunul i start třetí a čtvrté vlny EET, do níž by měla spadat většina živnostníků, od řemeslníků až po opraváře aut či kadeřnice.

Elektronicky evidovat tržby teď podnikatelé nemusí. Někteří provozovatelé pokladních systémů jim odpouští pravidelné poplatky za pokladny.

Ošetřovné

Zákonodárci pro podnikatele otevřeli i výsadu, kterou dosud měli jen zaměstnanci. Pokud nemohou pracovat kvůli tomu, že pečují o dítě do 13 let, které kvůli uzavření škol zůstává doma, mohou čerpat ošetřovné. Jeho výši zákon stanovil na 424 korun za den. Žádost o ošetřovné podnikatelé podávají na formuláři, který najdou na webu ministerstva průmyslu a obchodu.

Příspěvek 25 tisíc korun

OSVČ pak dostanou od státu finanční dotaci ve výši 25 tisíc korun. Musí si o ni ale požádat. Formulář žádosti, do nějž podnikatel vyplní své identifikační a kontaktní údaje a číslo účtu, kam má stát peníze poslat, najdou podnikatelé na webu finanční správy. Součástí žádosti je i čestné prohlášení, že podnikatel splňuje podmínky pro poskytnutí podpory. Tedy že podnikání je pro něj hlavním zdrojem obživy, aktivně podnikal ještě 12. března a svůj byznys musel zastavit právě pod vlivem vládních opatření kvůli koronaviru. Peníze už začala finanční správa podnikatelům rozesílat. „Žádné schválení neposíláme, kdo zaslal čestné prohlášení, dostane peníze,“ říká mluvčí Finanční správy ČR Lukáš Heřtus.

Sdílet článek