23. 8. 2019, aktualizováno 4. 7. 2022

Veškeré výstavby i rekonstrukce domů jsou v současné době diktovány jedním společným jmenovatelem, a tím jsou úspory energií. Na trhu je nepřeberné množství výrobků, jak jednotlivých, tak i ucelených stavebních systémů. Výrobci se předhánějí v nabídkách a vyznat se v nich je oříškem i pro mnohé profesionály. Dosáhnout požadované kvality a dosáhnout pasivního standardu není vůbec jednoduché. Většinou se stává, že dům stavěný jako pasivní, nakonec skončí v kategorii nízkoenergetický.

Projekt, použité materiály, kvalifikovaná pracovní síla a kvalita realizační firmy tvoří ucelený řetěz. Přitom platí, že výsledek je ovlivněn nejslabším článkem tohoto řetězu. Přitom požadavky na stavbu jsou stále přísnější. Na následných stránkách se budeme věnovat novinkám, technologiím a základním požadavkům v těchto oblastech: hrubá stavba, otvorové výplně, příčky, střechy, izolace a technickému zařízení budov. V žádném případě nám nešlo o nějaký komplexní výčet – to by ani nebylo na tomto omezeném prostoru možné. Šlo nám o podání základních informací a vypíchnutí nejpodstatnějších informací v daných kapitolách.

Nový dům po roce 2020

Budovy představují pro životní prostředí velkou zátěž. Ačkoliv se to nezdá, zodpovídají přibližně za 65 procent veškeré spotřeby tepla a 50 procent spotřeby elektřiny. Jejich ceny navíc neustále rostou. Úspory jsou proto namístě.

Zateplit dům, pořídit si kvalitní okna, starý kotel vyměnit za úspornější, koupit si šetrnější spotřebiče. Tím vším se dá za energie ušetřit. Pro velkou úsporu to však nestačí. Stále více lidí se proto při pořizování nového bydlení rozhoduje pro stavbu nízkoenergetických či pasivních domů. Někteří developeři v těchto úsporných standardech stavějí již i bytové domy.

„A je třeba zdůraznit, že ČR energeticky úsporné stavby nemůže nestavět,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy. K úsporné výstavbě totiž Českou republiku zavazuje evropská legislativa, konkrétně nová směrnice EPBD II.

Již od příštího roku tak budou muset mít „téměř nulovou“ spotřebu energií všechny veřejné budovy větší než 1500 metrů čtverečních. „O dva roky později se již tato povinnost bude týkat všech budov těchto velikostí, tedy například i bytových domů. A od roku 2020 se povinnosti nevyhne již žádná nová stavba, tedy ani rodinné domy,“ upozorňuje advokát Jiří Hartmann z advokátní kanceláře HJF.

Rovněž v případě rekonstrukcí se stavebním povolením bude nutné tyto nové normy dodržet. Budovy budou muset být upraveny tak, aby spotřebovávaly co nejméně energií. Normy přitom pouze udávají nejnižší možné parametry a standardy, které musí být splněny. Uvědomělí výrobci jdou mnohdy nad požadavky norem. Jejich výrobky jsou často rozděleny do tří kategorií: standard, nadstandard a prémiové značky. Záleží vždy pouze na investorovi, do které kategorie sáhne.

Ušetřím opravdu, nebo ne?

Vyjde stavba nízkoenergetických a pasivních domů o hodně dráž? O to se přou i developeři. Jedni tvrdí, že výstavba domů s minimální spotřebou energií bude dražší o 10 až 15 procent a provozní náklady zase až tolik neklesnou.

Druzí říkají, že ceny jsou naprosto srovnatelné, ale člověk získá komfortní a především zdravé bydlení, které navíc výrazně šetří provozní výdaje. „Zejména u nákladů na vytápění, které jsou čtyřikrát až šestkrát nižší než u běžných novostaveb, činí roční úspora 7 až 15 tisíc korun,“ tvrdí Jan Řežáb z developerské společnosti JRD, která se na úspornou výstavbu zaměřuje již od roku 2003.

Sdružení Centrum pasivního domu nedávno prezentovalo výsledky unikátní české studie, která srovnávala ceny energeticky úsporných domů. „Došli jsme k podobnému závěru jako studie regionální vlády v Bruselu, kde dlouhodobě podporují výstavbu energeticky šetrných budov – jasný vztah mezi standardem pasivního domu a náklady neexistuje,“ vyvrací názor ohledně prodražování úsporné výstavby ředitel sdružení Jan Bárta.

Projekt musí udělat odborník

Bavit se tak lze pouze o dobře a špatně navržených a postavených domech. „Jen správným pootočením budovy ke světovým stranám je možné ušetřit až 20 procent energií,“ dává příklad Jan Bedřich z České komory lehkých obvodových plášťů. „Návrh se proto vyplatí svěřit odborníkovi, který vše kvalitně propočítá, aby byl projekt smysluplný.“

Při hledání projektanta se tedy vyplatí obezřetnost. Zeptejte se známých, chtějte znát jeho zkušenosti a reference. „Chyby, které špatný projektant neodhadne, se vám totiž mohou v budoucnu prodražit,“ vysvětluje Bedřich. Investovat dvojnásobek do dobrého projektanta tak podle něj znamená ušetřit třeba i čtyřnásobek.

Jak na pasivní dům?

A jak je to konkrétně u pasivních domů? Aby správně fungoval, musí již od návrhu projít určitou optimalizací. Na jeho kvalitu a správnou funkci má totiž kromě stavby vliv umístění na pozemku a orientace do světových stran. Pro pasivní výstavbu existují i doporučené tvary domů. „Nejvhodnější jsou ty, které mají vzhledem k objemu budovy co nejnižší poměr ochlazovaných míst. Z fyzikálního hlediska by tak byla ideálním domem koule. Z praktického pohledu jsou to však krychle a kvádry,“ poznamenává Martin Svoboda z developerské společnosti JRD.

Konstrukce domu musí být velmi kvalitně zateplena a v obálce nesmějí vznikat tepelné mosty. Důležité je dokonalé utěsnění domu, které nesmějí narušit ani otvorové výplně. Používají se proto trojskla.

Budova musí být vzduchotěsná. Z toho důvodu je v ní vždy instalovaný systém nuceného větrání, aby nedocházelo k nárůstu vlhkosti a následně k plísním a aby lidé nebydleli v místnostech, kde se hromadí vydýchaný vzduch se zvýšenou koncentrací škodlivého oxidu uhličitého.

„V pasivním domě výměnu vzduchu zajišťuje řízené větrání s rekuperací tepla, které do bytu neustále dodává čerstvý vzduch,“ říká Svoboda. Chladnější přiváděný vzduch se ohřeje teplem získaným z odváděného vzduchu.

Bez konvenčního vytápění

Po splnění veškerých technických požadavků není potřeba instalovat konvenční systém vytápění. Pasivní dům s jižní orientací a velkými prosklenými plochami totiž dokáže tepelnou energii čerpat ze slunce sám. Část tepla dodají sami obyvatelé a běžné spotřebiče, kterými je vybaven.

Všechna opatření přispívají nejen k domácí pohodě a zdraví obyvatel, ale zejména zajišťují úsporný provoz domu. Pasivní domy mají velmi nízkou měrnou spotřebu tepla, ta je nižší než 15 kWh/m2.

Nízkoenergetické domy mají oproti pasivním méně dokonalé izolace, větší průvzdušnost obálky a prostupnost tepla, proto je v jejich případě nutný klasický vytápěcí systém. Jejich hraniční hodnota měrné spotřeby tepla je 50 kWh/m2.

Pasivní dům potřebuje nuceného větrání. Nicméně to samé platí o kterékoliv novější budově, případně zrekonstruované budově, kde byla vyměněna okna a provedeno zateplení. Domy se tak stávají téměř dokonale těsnými, což je jednoznačně žádoucí z hlediska celkových tepelných ztrát i lokálních poruch konstrukcí.

Na druhé straně je potřeba zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu, což pouhým uživatelským otevíráním oken není možné. Pro příklad: v ložnici běžné velikosti pro dvě osoby by mělo být vyvětráno otevřením okna zhruba jednou za dvě hodiny. Kdo z nás to dodržuje speciálně v zimních měsících v noci? Následkem nedostatečného větrání je pak zvýšená koncentrace CO2 ve vzduchu, hromadění škodlivin, zvýšená vlhkost a s tím spojené problémy. Únava, bolesti hlavy nebo například zvýšené riziko růstu plísní.

Tomu všemu je možné předejít efektivním řízeným větráním navíc s rekuperací tepla, které brání zbytečným tepelným ztrátám, k nimž dochází při „běžném“ otevření okna. Řízené větrání naopak pomáhá předcházet vzniku plísní, udržuje vysoce kvalitní vnitřní mikroklima a velmi vysoký uživatelský komfort. Bez nepříjemného průvanu a otevírání a zavírání oken je tak zajištěn neustálý přívod čerstvého vzduchu do všech místností.

Požadavky na pasivní domy jsou stále násobně přísnější, co se týče ztrát a důrazu na kvalitu celého domu a vnitřního mikroklimatu, než na domy navrhované dle současné platné a závazné legislativy. Koncept pasivního domu je nastaven jako optimum mezi pořizovacími náklady, náklady na provoz budovy a vysokou kvalitou užívání. Navíc je třeba si uvědomit, že vhodně navržený pasivní dům není rozhodně založen na technologiích, nýbrž právě na promyšleném a chytrém návrhu.

Nulový dům

Nulový dům je definován tak, že v celoroční bilanci potřeby tepla na vytápění nepřesáhne 5 kWh/m2a. U tohoto domu je v našich klimatických podmínkách stále nutno instalovat malý, doplňkový zdroj vytápění. Ten však může být velmi jednoduchý a nákladově daleko úspornější než u klasické výstavby.

Tipy pro výběr spolehlivých řemeslníků

Pokud jste se rozhodli, že si postavíte dům svépomocí a specializované práce svěříte odborné firmě, vybírejte pečlivě. Což se snadno řekne… Z řemeslníka byste měli mít dobrý pocit už při komunikaci. Bere vám telefony? Když slíbí, že zavolá, udělá to? Reaguje na nepřijatý hovor? Rozhodně si vyhledejte reference, abyste informace o kvalitě odváděné práce měli z první ruky. Nenajímejte si řemeslníky bez smlouvy. Správně formulovaná smlouva o dílo vám ušetří plno starostí a peněz při případných reklamacích. Věnujte velkou pozornost popisu prací a dodaných materiálů. Ve smlouvě trvejte na tom, že firma se bez vašeho souhlasu nebude pouštět do náhradních řešení. Smlouva by měla obsahovat i technickou dokumentaci (je-li nutná), ceny, materiálové položky, termíny, sankce při jejich nedodržení a požadavek vést stavební deník, který bude každý den k dispozici. Nezapomeňte uvést i klauzuli o odvozu odpadu.

Většina firem chce zálohu předem. Dohodněte si, že budete za odvedenou práci platit průběžně a na závěr si necháte motivační doplatek, například 15 % z ceny, který vyplatíte po odevzdání hotového díla a odstranění všech chyb a nedostatků.

0 0 Počet hlasů
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
0
Přidejte svůj názor.x