Plovoucí, nebo lepenou podlahu?

8. 9. 2021, aktualizováno 21. 7. 2022

Jedna z otázek, která zazní snad při každé stavbě nebo rekonstrukci. Oba způsoby pokládky mají svá pro i proti, a tak nejde jednoznačně říct, že by jeden z nich byl „lepší“. Vždycky totiž rozhodují podmínky v konkrétním interiéru: například výskyt zvýšené vlhkosti, zvuková izolace podkladu i stěn apod. Pojďme se podívat na vlastnosti plovoucích a lepených podlah, abyste měli vybírání jednodušší.

Při vybírání podlahy se nerozhodujete jenom o materiálu (Podle čeho zvolit ten správný jsme psali v minulém článku.), ale taky o způsobu instalace. Lepené podlahy patří do skupiny pevné pokládky, tedy jsou s podkladem pevně spojené.

Oproti tomu plovoucí podlaha leží „volně“, nelepí se. Místo toho se její jednotlivé dílce spojují jeden k druhému (pomocí zámkového spoje, nebo lepidla). Odtud vznikl i název pro tento druh pokládky: je to, jako by podlaha nad povrchem „plavala“.

Některé podlahové krytiny, primárně určené jako „plovoucí“, se však dají bez problému přilepit celoplošně k podkladu. Týká se to třeba 3vrstvých dřevěných podlah, u kterých se dnes stále častěji volí celoplošné přilepení. Výsledek pak působí při chůzi pevnějším dojmem.

Zadat poptávku

Potřebujete položit podlahu? Najdeme Vám ZDARMA poctivé řemeslníky!

Chcete mít rychle hotovo? Vsaďte na „plovoučku“

Plovoucí způsob pokládky se používá hlavně u vinylových, laminátových a dřevěných podlah. Jeho výhodou je v první řadě rychlá a snadná instalace, kterou zvládnete i sami. Podlahové dílce do sebe jednoduše zacvaknete. Pokud se snad část krytiny později poškodí, podlahu rozeberete až k daném dílci a ten jednoduše vyměníte.

Většina materiálů (až na výjimky, například některé typy dřevin) se dá kombinovat s podlahovým topením. Když ho pak někdy bude třeba opravit, plovoucí podlaha vám umožní snadný přístup – jednoduše ji rozeberte a pak znovu sestavíte.

Další výhodou je, že před samotnou pokládkou nemusí být podklad dokonale rovný. Pokud je třeba podlahovou krytinu navýšit, například do úrovně krytiny ve vedlejší místnosti, častokrát stačí použít podložky z hobry (až do tloušťky 8 mm). Tohle řešení je výrazně levnější a rychlejší než rovnání podkladu pomocí podlahové stěrky.

Pozor na vlhkost a hluk

Plovoucí podlaha je poměrně náchylná na vlhkost, proto při pokládce nezapomeňte na parotěsnou fólii. Ta zabrání průniku zbytkové vlhkosti z podkladu do krytiny. Pokud budete podlahu instalovat ve vlhkých prostorách (například v koupelně) utěsněte pořádně prostor u stěn. Tudy totiž může pod krytinu stékat srážející se pára a tvořit plíseň.

Stejně důležitá je i akustická izolace, která zabrání šíření kročejového hluku. Ten vzniká chůzí a šíří se konstrukcí, takže i v rámci jednoho bytu můžete cítit nepříjemné vibrace, pokud odhlučnění není dostatečné. Pro izolaci plovoucí podlahy se používají akustické podložky s minimální tloušťkou 10 mm. (Ale doporučuje se spíš 25–40 mm.)

Pokud jde o materiál, používá se např. PE vata (Seženete u českého výrobce Mirelon.), elastifikovaný polystyren nebo minerální vata (Obojí u ISOVER.) Protihlukové podložky by ale neměly sloužit k vyrovnávání podkladu, přestože v některých případech pomáhají skrýt drobné nerovnosti.

Lepená podlaha odolává vlhkosti a lépe vede teplo

Zatímco plovoučka se do koupelny nehodí, s celoplošně lepenou podlahou si nemusíte lámat hlavu. Díky tomu, že je pevně přilepená k podkladu, nehrozí riziko vzniku plísní pod krytinou. Co se týče podlahového topení, i tady přináší lepení výhody: teplo se přes krytinu lépe přenáší do místnosti. U plovoucí varianty je přenos tepla „narušený“ podložkami a vzduchovými „kapsami“. 

Přilepená podlaha je taky pocitově pevnější při chůzi. (Ačkoli někdo rozdíl oproti plovoucí podlaze vůbec nepozná.) A například při pokládce krytiny na schody (u schodnic) je lepení dokonce podmínkou. Pokud jde o zvukovou izolaci, i u lepené podlahy je samozřejmě potřeba správné odhlučnění. Nicméně ve srovnání s plovoucím způsobem pokládky vychází lepená podlaha jako ta méně hlučná.

Pokládka lepením (stejně jako další druhy pevné pokládky – šroubování či přibíjení), je ale časově i finančně náročnější. Rozpočet přitom navyšuje hlavně cena lepidla. Neexistuje přitom jedno univerzální, které byste mohli použít na všechny druhy podlahových krytin.

Lepení si navíc žádá perfektně vyrovnaný a čistý podklad. (Vyrovnávací podložky v tomhle případě odpadají.) A pokud se po letech rozhodnete podlahu vyměnit, bude třeba podklad znovu upravit. Náročnější je i oprava podlahového topení – zatímco u plovoucí podlahy stačí odmontovat dílce, u lepené podlahy se krytina nenávratně poškodí.

Čistý a suchý podklad, nutnost pro plovoucí i lepenou podlahu

Ať už budete pokládat podlahu lepením, nebo plovoucím způsobem, bude potřeba odstranit staré krytiny a podklad očistit od zbytků lepidla, barev, penetrací apod. To je důležité hlavně u lepení, protože nové lepidlo by jinak nemuselo správně přilnout k podkladu. Co se týče rovinnosti, tu pro jednotlivé typy krytiny stanovují výrobci.

Dejte taky pozor na vlhkost – podklad by měl být vždycky správně vysušený. Hodnoty zbytkové vlhkosti musí splňovat kritéria uvedená v technickém listu krytiny. Obecně lze říci, že například vinylová krytina zvládne vyšší zbytkovou vlhkost než třeba dřevěná podlaha.

Kterou krytinu lepit a kterou pokládat?

Některé podlahové krytiny se nedají instalovat jinak než lepením – například lepená dlažba. Pak jsou tu materiály, které umožňují oba způsoby pokládky. Patří k nim třeba přírodní linoleum nebo vinyl. Ten měkčený v rolích (tradiční PVC) se lepí celoplošně, zatímco v prostorech do 20 m² je možná instalace bez lepení.

Pokud jde o laminátové podlahy vybavené zámkovým spojem, ty se většinou pokládají plovoucím způsobem. Někteří výrobci umožňují i lepení k podkladu, ale upozorňujeme, že to neplatí pro všechny konstrukce.

U dřevěných podlah velmi záleží na typu konstrukce. Zatímco třívrstvé dílce vybavené zámkovým spojem nebo systémem pero a drážka lze pokládat plovoucím způsobem i lepit k podkladu, dvouvrstvé lamely se vždy lepí celoplošně (podobně jako parkety a parketové vlysy). Masivní podlahy se šroubují nebo napevno přibíjejí na podlahové latě.