29. 8. 2019, aktualizováno 15. 12. 2021
Lze i vylehčit
Velmi široké použití má lehčený beton, pórobeton, s nímž se nejčastěji setkáme ve formě tvárnic, často dodávaných v ucelených stavebních systémech pod různými obchodními názvy. Jejich výhodou je snadné opracování a formátování a variabilitu prokazují i při stavbě nepravidelných konstrukcí. Nároky na technologickou kázeň jsou opět vysoké – bloky se lepí a důležitý je minimální rozměr spáry: maximálně 1 až 3 mm. K rizikovým faktorům u pórobetonu patří vysoká nasákavost a s tím spojená nutnost vyschnutí před aplikací do stěn a jeho ochrana před nasáknutím během stavby. Pórobeton se také vyznačuje nižší schopností akumulovat teplo, v kombinaci s vnější izolací se ale hodí i pro výstavbu nízkoenergetických nebo pasivních domů.
Dalším materiálem na bázi betonu vhodným pro konstrukci stěn jsou vápenopískové cihly. Vyrábějí se ze směsi písku, vody a vápna a díky tomu, že jejich výroba spotřebovává málo energií, lze hovořit současně o environmentálním produktu. Vyznačují se výbornými vlastnostmi – nízký tepelný odpor, dobrý akustický odpor, vysoká únosnost – a hodí se i ke stavbě nosných zdí, u nichž je kladen důraz na dobré tepelně-izolační vlastnosti. Zdi z vápenopískových cihel se spojují běžnou maltou nebo se používá lepení.
Žádné komentáře