Konstrukční systémy hrubé stavby

Důležitá je první volba. Dům si dnes lze postavit z různých materiálů. Stále jsou v módě klasické pálené cihly, staví se však i z pórobetonu, betonu a mnozí dají přednost dřevostavbě a dokonce i sklu. Stavba nízkoenergetických domů z cihelných bloků má výhodu hlavně v jednoduchosti a rychlosti realizace. Zdivo je jednovrstvé bez nutnosti dalšího zateplení, výrobci navíc nabízí ucelené systémy pro konstrukci kompletního domu. Při stavbě dobu jsou však okamžiky, které se rozhodně nedoporučuje dělat svépomocí. Ostatně zákon vyžaduje i kvalifikovaný stavební dozor. Máte-li dotazy a pochybnosti, určitě se obraťte na specializovaný portál NejŘemeslníci.cz.

Raději neexperimentovat

Stavebník hledající alternativy ale nemusí zůstat u popsaných „masově“ užívaných stavebních systémů. Touha experimentovat a hledat nové cesty přináší zajímavé výsledky. Nespokojenost s moderními technologiemi i snaha o jakýsi návrat ke kořenům vedly ke vzniku staveb, jež pracují například s nepálenou hlínou. Také další, z čistě technokratického pohledu nepřijatelné materiály – sláma, konopí, ovčí vlna – nacházejí v alternativním stavitelství své místo. Například stěny „slaměného“ domu tvoří balíky slámy v trámové konstrukci a uzavírá je hliněná omítka. Experimenty s tradičními a přírodními materiály jsou ale obzvlášť náročné na úroveň řemesla, jehož tradice byla přerušena, a je otázkou, jakou technologickou kvalitu jsou současní „alternativci“ schopni dodržet. Nadšením lze jen stěží nahradit nedostatek zkušeností a pečlivosti při realizaci takové stavby.

Není nad klasiku

Prvním a zároveň nejdůležitějším a nejzodpovědnějším krokem při vyzdívání hrubé stavby domu je založení první řady cihel. Obecně platí, že čím přesněji se tento úkon povede, tím měně problémů bude čekat s blížícím se koncem zdění. Druhým krokem je správné zfalcování rohů. Již za První republiky, kdy se pohybovaly od města k městu jednotlivé zednické party, platilo, že si stavitelé najímali jejich služeb především na tyto úvodní kroky. Samotné vyzdívání již dělali mnohem méně zkušení zedníci. Důvod byl prostý: rozdíl v ceně kvalifikované a nekvalifikované práce.

Pálená cihla stále patří mezi oblíbené materiály. Spíš než s klasickou plnou cihlou se ale setkáváme s cihlovými bloky se svislými dutinami. Ty se zdí buď na maltu nebo na vrstvu speciálního lepidla či zdící pěny.

Takto vytvořená obvodová zeď je silná maximálně 50 centimetrů. S moderními zdicími bloky ať už z cihel či pórobetonu je možné postavit pasivní dům z jednovrstvého zdiva. Připravte se ale na cenu takto postavené zdi okolo 2500 Kč za m2. Moderní cihlové bloky vyplněné minerální vatou či pěnovým polystyrenem mají výborné tepelně-izolační vlastnosti, jejich cena je však také vyšší. Mnoho projektantů tedy stále doporučuje běžné cihly a nějakou formu kontaktní zateplení. 

Při porovnávání cen je nutné počítat rovněž s cenou zdící hmoty (pěny, malty). Zdící pěnu a tenkovrstvou maltu však výrobci většinou ke svým produktům přidávají. Naopak běžnou tepelně-izolační maltu musíte obvykle koupit zvlášť. Pokud budete mít štěstí, můžete narazit na různé cenové akce, které vám výslednou cenu materiálu ještě sníží, obchody se stavebninami mohou také poskytovat množstevní slevy a další výhodné nabídky.

Mnozí volí místo cihel pórobetonové tvárnice. Oproti páleným cihlám se dají snáze řezat, hoblovat či do nich vrtat. Pojí se zdící pěnou, lepidlem nebo maltou.

Cihelné bloky z integrovanou izolací

Stále oblíbenější jsou cihly nebo pórobetonové tvárnice s integrovaným izolačním materiálem. Polystyren, minerální vata nebo tuhá deska z fenolické izolační pěny je vsunutá do svislé dutiny tvárnice, takovéto bloky se stavějí na sebe, spojují se lepidlem, maltou nebo zdící pěnou. Tento stavební materiál umožňuje realizovat i pasivní dům, přičemž jeho zdivo bude pouze jednovrstvé. Izolace je integrovaná v cihlové tvárnici, stačí jen spojit a není potřeba zdi dále obkládat další izolační vrstvou.

Výrobci Heluz a Wienerberger jsou ve svých názorech často nesmiřitelní. První obhajuje polystyrén, druhý minerální vatu.

Wienerberger tvrdí, že vlastnosti obou vstupních materiálů – pálené cihly a minerální vaty – fungují samostatně a současně se vzájemně doplňují. Minerální vata vyrobená roztavením určitých hornin je strojově vkládána do dutin cihelných bloků. Uvnitř cihel je mírně zmáčknuta, což ji fixuje v přesně určené poloze a brání jejímu sesedání. Funkcí vaty je tepelná izolace a podpora akustických i protipožárních vlastností keramického zdiva. Proti navlhání je navíc chráněna hydrofobizací. Cihelná tvarovka je pro minerální výplň zase dokonalou ochranou před vnějším prostředím a zajišťuje dlouhou životnost stavby. Plněné cihly jsou proto takřka ideálním řešením pro výstavbu energeticky úsporných domů. Seznamte se s jejich přednostmi.Tepelnou izolaci obvodových konstrukcí zajišťuje minerální vata. Prostup tepla stěnou se pohybuje v hodnotách od 0,14 do 0,22 W/m2K podle tloušťky zdiva, což znamená, že při výstavbě pasivních domů není třeba zdi dodatečně zateplovat při síle stěn, resp. šířce vyráběných cihel, 44 a 50 cm, u nízkoenergetických staveb při tloušťce zdí, resp. cihel, 30 a 38 cm.

Co třeba vápenopískové cihly

Vápenopískové cihly jsou oblíbeným materiálem pro stavbu pasivních domů. Jde o materiál s vysokou pevností v tlaku a poměrně velkou hmotností. Masivní stěnu z vápenopískových cihel je nutné vždy doplnit vrstvou izolačního materiálu – nejčastěji šedého či bílého pěnového polystyrenu. Výhodou vápenopískových cihle jsou hlavně dobré mechanické vlastnosti – stěna z tohoto materiálu může být poměrně tenká. Někteří výrobci nabízí ucelené systémy vápenopískových cihel a izolačního materiálu.

Vápenopískové zdicí prvky nacházejí uplatnění v oblastech efektivního podomítkového zdění sice relativně krátkou dobu, z vápenopísku se však staví stále více rodinných i bytových domů, škol, penzionů, nemocnic, hotelů i průmyslových staveb. K trendu, který se stále rozvíjí, výrazně napomáhají například vápenopískové systémy VAPIS.

Jde o zdicí materiál na bázi přírodních surovin. Skládá se z jemného křemičitého písku (92 %), nehašeného vápna (5 %) a vody (3 %). Po smíchání a vyzrání směsi dochází k jejímu slisování do požadovaného tvaru výrobku a následnému vytvrzení v autoklávu. Vzniká tak masivní zdicí materiál, který se vyznačuje především vysokou objemovou hmotností a z ní vyplývající pevností v tlaku.

Vysoká pevnost vápenopískového zdiva v tlaku umožňuje výrazné snížení jeho tloušťky – charakteristická pevnost zdiva v tlaku dosahuje běžně hodnot až 14 MPa v závislosti na zvolené třídě objemové hmotnosti, resp. pevnosti vápenopískového bloku. Vysoká objemová hmotnost vápenopísku ve vztahu k jeho poměrně vysoké hodnotě součinitele tepelné vodivosti pak má za následek výborné tepelně akumulační vlastnosti, na druhou stranu však horší vlastnosti tepelně izolační, proto je nutné vnější zdivo z vápenopísku tepelně izolovat.

Protože u vápenopísku není nutné brát ohled na tepelně izolační vlastnosti prvku (ty řeší samostatná tepelně izolační část stěny), není umístění prvku v obvodové nebo vnitřní části konstrukce rozhodující. Vápenopísek se tak může koncentrovat na své vlastnosti statické, tepelně akumulační a zvukově izolační. Tato skutečnost je pak rozhodujícím parametrem při výběru nosné konstrukce u bytových staveb. Nejběžnější tloušťka nosných stěn (lhostejno, zda vnitřních či vnějších) pro rodinné domy do tří podlaží je 175 mm, pro bytové domy do pěti podlaží pak 200 až 240 mm.

Návrat k betonu

Dávno neplatí, že beton je vhodný jen do základů. Především pro svoji únosnost a dispoziční variabilitu se třeba v konstrukcích se ztraceným bedněním úspěšně používá i ve výstavbě rodinných domů.

Betonové nosné jádro dodává těmto konstrukcím mimořádně dlouhou životnost a stabilitu, technologie ztraceného bednění s tepelněizolační vrstvou zajišťuje potřebné tepelněizolační parametry stěn. Při výstavbě rodinných domů touto technologií se ujaly hlavně skořepinové a tenkostěnné tvárnice (např. dřevoštěpové, dřevocementové, štěpkocementové, třískocementové, z polystyrenu apod.) s vloženou tepelnou izolací, plněné zdánlivě chladným a surovým betonem.

Průkopníkem konstrukční technologie ztraceného bednění na tuzemském trhu byl před mnoha lety Isospan, dnešek reprezentuje zejména Velox, ale i Durisol -Izolox a některé další systémy. Na stavbách se používají i tenkostěnné tvárnice vyrobené přímo z betonu. Tvarovky, tvárnice a další zdicí prvky s použitím betonu se aplikují ve svislých nosných i nenosných konstrukcích, v suterénním zdivu, v základech apod.

Izolantem (vnější obal, tvořící bednění) jsou v daném případě hmoty na bázi dřeva a některé další materiály, nosnou výplní je litý beton. Stěny se zpravidla vyztužují armováním, nerez sponami atd., systém však vyžaduje přesný návrh dispozic, dodržování zásad ukončení zdiva a vytváření stavebních otvorů i nezbytných instalací a prostupů rozvodů (voda, elektro, odpady…). S doplňkovými tvarovkami tvoří ucelený systém pro kompletní hrubou stavbu.

Zdicí systém BEST-Unika představuje moderní, rychlé a spolehlivé řešení pro výstavbu. Skořepinové vibrolisované betonové tvárnice umožňují stavět jednoduše, velmi přesně a především levně. Díky vysoké pevnosti jednotlivých prvků mohou mít nosné stěny tloušťku pouze 20 centimetrů, což rozšíří prostor na bydlení při minimálním zastavění pozemku.

Tvárnice jsou paropropustné, dům tak může dýchat, současně s tím mají i dobré akustické vlastnosti, takže jsou vhodné pro výstavbu i do rušných městských aglomerací. BEST-Unika nabízí systémové řešení pro realizaci celého domu, v kombinaci s vnitřním zateplením objektu je ideální cestou pro energeticky nenáročné bydlení. Tvárnice v přírodním povedení lze přitom použít i jako lícové zdivo.

Systém výstavby z vibrolisovaných tvárnic byl realizován poprvé v padesátých letech ve Francii. A impulsem pro jeho vývoj byla státní zakázka s požadavkem na kvalitní a rychlou a levnou výstavbu bydlení. Proto má tento systém, k němuž náleží i BEST-Unika, přídomek francouzský.

Nosné konstrukce ze skla a dřeva

Rostoucí zájem o sklo jako konstrukční materiál vede k jeho uplatnění mimo jiné i v dřevěných konstrukcích, např. pro vnější fasádní prvky nebo sloupy či nosníky uvnitř budovy. Sklo je křehký materiál, ale dosahuje až šestkrát vyšší tuhosti než dřevo. Vhodnou kombinací obou těchto materiálů lze vytvořit takový kompozitní prvek, kde slabé vlastnosti jednoho materiálu (např. křehkost skla a nízká pevnost v tahu) lze vhodně doplnit vlastnostmi druhého materiálu (např. pevností dřeva v ohybu a duktilitou v tlaku).

Spojením skla a obecně jiného materiálu (nejen dřeva, ale také betonu, oceli, hliníku, příp. karbonových vláken) lze dosáhnout vyšší únosnosti i tuhosti transparentního prvku a především jeho bezpečného chování při porušení. Spoj dvou rozdílných materiálů je často řešen jako lepený. Vlastnosti lepidla v konkrétním spoji mají ale významný vliv na chování celého prvku pod zatížením a problematika lepení se tak stává zásadní pro správný a bezpečný návrh hybridních konstrukcí. Sklo-dřevěnými konstrukcemi se v současné době zabývá několik evropských univerzit a výzkumných center. Tento článek poskytuje základní přehled o výzkumných projektech zaměřených na hybridní sklo-dřevěné konstrukce včetně výsledků experimentální analýzy lepených spojů sklo – dřevo, která byla provedena na ČVUT v Praze.

Dřevo i sklo jsou materiály, které vynikají svými estetickými vlastnostmi a stále častěji jsou používány na pohledově exponované nosné konstrukce Proto je vhodné oba materiály spojit v transparentní kompozitní konstrukční prvek, který bude mít vyšší únosnost a tuhost při současném bezpečném chování po vzniku první trhliny ve skle. Toto řešení využívá rozdílných vlastností obou materiálu ke kompenzaci nevýhod jednoho materiálu výhodami druhého.

Vždy jde o systém

Většina výrobců je schopna dodat stavebníkovi ucelený systém zahrnující minimálně hrubou stavbu, řešení stavebních otvorů, příček, stropů a mnohdy i kupříkladu komínů. Platí zde základní doporučení: jestliže již padne volba na nejvhodnější materiál pro hrubou stavbu, je vhodné zvolit jeden systém a nekombinovat jej.

Nyní si krátce vyjmenujeme, z čeho lze udělat překlady stavebních otvorů: Porotherm KP 7 – cihelný překlad nad okenními a dveřními otvory; Porotherm KP XL – systém cihelného překladu pro větší rozpony; Porotherm KP 11,5 – plochý cihelný překlad pro konstrukci s nadezdívkou; Heluz 23,8 – nosný cihelný překlad; Heluz 115 – plochý cihelný překlad s nutností nadezdívky; Ytong NOP II/2/23 – pórobetonový překlad armovaný betonářskou výztuží; Ytong NOP II/3/23 – pórobetonový překlad armovaný betonářskou výztuží; Liapor PR 100 x 200 – betonový nosný překlad pro pohledové zdivo a Tondach 7 – keramický nosný překlad.

Tipy pro výběr spolehlivých řemeslníků

Pokud jste se rozhodli, že si postavíte dům svépomocí a specializované práce svěříte odborné firmě, vybírejte pečlivě. Což se snadno řekne… Z řemeslníka byste měli mít dobrý pocit už při komunikaci. Bere vám telefony? Když slíbí, že zavolá, udělá to? Reaguje na nepřijatý hovor? Rozhodně si vyhledejte reference, abyste informace o kvalitě odváděné práce měli z první ruky. Nenajímejte si řemeslníky bez smlouvy. Správně formulovaná smlouva o dílo vám ušetří plno starostí a peněz při případných reklamacích. Věnujte velkou pozornost popisu prací a dodaných materiálů. Ve smlouvě trvejte na tom, že firma se bez vašeho souhlasu nebude pouštět do náhradních řešení. Smlouva by měla obsahovat i technickou dokumentaci (je-li nutná), ceny, materiálové položky, termíny, sankce při jejich nedodržení a požadavek vést stavební deník, který bude každý den k dispozici. Nezapomeňte uvést i klauzuli o odvozu odpadu.

Většina firem chce zálohu předem. Dohodněte si, že budete za odvedenou práci platit průběžně a na závěr si necháte motivační doplatek, například 15 % z ceny, který vyplatíte po odevzdání hotového díla a odstranění všech chyb a nedostatků.

Sdílet článek

Autor příspěvku: NejŘemeslníci