V současné době se pro realizaci interiérových podlah v bytových či administrativních budovách nejčastěji využívá litý potěr AnhyLevel, který je na bázi bezvodého síranu vápenatého – anhydritu. Potěry AnhyLevel jsou vhodné k použití přímo pod finální nášlapnou vrstvu podlah. Oproti běžnému betonovému potěru sice mohou na první pohled odradit vyšší cenou, nicméně po sečtení všech nákladů na uložení armovacích sítí, spotřebované množství materiálu, vyrovnání povrchu stěrkami a položení dalších vrstev klasické podlahy se cena srovnává. Navíc k tomu má využití těchto materiálů řadu dalších výhod než jen „prostou“ rovinatost povrchu. Které to jsou?

Předně je třeba vyzdvihnout snadnou a velmi rychlou pokládku bez fyzicky náročné práce. Samonivelační schopnost tekuté směsi je jednou z hlavních předností lité podlahy. Mezi další výhody anhydritu patří možnost pokládky velké plochy bez dilatačních spár. Vysoká tekutost směsi umožňuje vyplnit a bezproblémově zhotovit i ta nejobtížněji dostupná zákoutí, s kterými  podlaháři musí trávit mnoho času. 

Lité potěry jsou také výhodné, pokud potřebujete snížit tloušťku podlahy. Oproti klasickému cementovému potěru umožňují snížit sílu potěru až o 40 %. Uspořený prostor také můžete využít k důkladnější tepelné a akustické izolaci, aniž by se tím snížila konstrukční výška místnosti. 

V případě realizace vytápěné podlahy se objevuje další významná přednost lité podlahy, která je markantní ve chvíli, kdy, zjistíme, kolik tepelné energie může přijít vniveč kvůli nedokonalému obalení trubek podlahového topení při použití tradičních betonových potěrů. A proto jsou pro vyhřívané podlahy ideálním řešením právě anhydritové potěry. Tyto materiály totiž vytvářejí homogenní strukturu s minimem vzduchových pórů a výbornou tepelnou vodivostí, díky které dosahuje systém podlahového topení maximální efektivity. Nejlepší tepelnou vodivost na českém trhu má produkt AnhyLevel, jehož stupeň tepelné vodivosti dosahuje 1,8 W/m.K.

Anhydritové podlahy tvoří ideální podklad pod všechny typy finálních nášlapných vrstev (koberce, dlažby, laminátové podlahy, dřevěné podlahy, parkety apod.).

V místech, kde není vhodné použít anhydrit, nalézá uplatnění speciální cementový potěr CemLevel. Jedná se o plochy v trvale vlhkém prostředí (například prostory bazénů nebo garáží) nebo v případě, kdy je požadována pevnost cementové podlahy (20, 25 nebo až 30 MPa), kterou nelze zaručit u klasických cementových potěrů kvůli způsobu zhutnění. Potěr nevyžaduje vyztužení a je pochozí již po 24 hodinách. 

CemLevel je speciálně modifikovaný cementový potěr, který umožní až 10x rychlejší pokládku oproti použití tradičních betonových potěrů. Celá aplikace probíhá ve stoje, odpadá pracné rovnání a zahlazování vkleče. Vysoká tekutost umožňuje při minimálním počtu řemeslníků realizovat až 1000 m2 denně a stejně jako AnhyLevel je vhodný jako podklad pod všechny typy podlahových krytin.

Při používaní těchto litých směsí mají stavbaři často obavy z nedostatku místa na staveništi a z dopravní dostupnosti ke stavbě. Hotová směs je k místu aplikace dopravována autodomíchávači a následně malým čerpadlem s hadicí rozváděna až do vzdálenosti 180 m! To řeší nejen problém dostupnosti, ale i problém případného poškození ostatních ploch (např. zahrady apod.) či přílišného znečištění okolí stavby. S perfektně rovným a hladkým povrchem ušetříte nejen na vyrovnávacích stěrkách, spotřebě lepidla a i na dalších pracovních nákladech a čase pro přípravu instalace finální nášlapné vrstvy. 

Ať zvolíte anhydritový nebo cementový litý potěr, vždy bude dosaženo dokonale rovného podkladu pro pokládku finální vrstvy podlahy a to s garantovanou rovinatostí ±2 mm/2m.

Přednosti v bodech

+ Pevnost

Pevnost v tlaku (20-30 MPa) a v tahu za ohybu (4-6 MPa) mají oba materiály stejnou. Při návrhu je proto možné počítat s oběma materiály srovnatelně. Pouze při namáhání plochy valivým zatížením je vhodnější použít cementový potěr, který vykazuje větší odtrhové pevnosti než anhydrit.

+ Konstrukční výška

Omezený prostor pro podlahovou skladbu bývá častým případem. Anhydritové potěry je možné provádět již od tloušťky 30 mm. Cementové potěry od 50 mm. Není to dáno pevností, ale tvarovou stabilitou. Cementové potěry vykazují velké a nerovnoměrné smršťování při zrání. Se snižující se tloušťkou je míra deformace větší. Anhydritové potěry se takřka nesmršťují a umožňují proto nižší realizovanou tloušťku. 

+ Konstrukční systém stavby

Pro volbu potěrů je důležité zohlednit také konstrukční systém stavby a jeho stáří. Monolitické železobetonové konstrukce vysychají několik měsíců a zvýšená vlhkost uzavřená v podlaze může způsobit problémy jako snížení pevnosti anhydritu nebo osmotický jev v cementovém potěru. Při návrhu na lehké stropy je vhodné rovněž zohlednit průhyby, které mají vliv na velikost dilatačních polí. 

+ Směrová orientace stavby a oslunění

Se stavbou souvisí také směrová orientace a míra oslunění. Západní strany je vhodné zohlednit díky rychlé změně teploty při přechodu ze stínu do oslunění. V rámci podlah se jedná o podobný jev jako spuštění podlahového topení na určité části podlahy. je proto vhodné provádět více dilatací. Čerstvé cementové materiály těžce snáší skokovou změnu teplot. V těchto případech je odolnější anhydrit.

+ Velikost dilatačních polí

Teplotní roztažnost anhydritu i cementového potěru je stejná. Zásadní rozdíl je v míře smrštění při zrání. Anhydritové potěry proto umožňují realizaci ploch až 600 m2 bez dilatace. U cementových potěrů je doporučeno provádět tzv. smršťovací spáry po 16 m2 (max. 36 m2). Při návrhu je vhodné posoudit způsob zatížení podlahové desky. Jednostranné zatížení např. skříní nebo regálem může způsobit dodatečné stlačení podkladní izolace, pokles desky na jedné straně a zvýšení na druhé. Větší dilatační celek je v tomto případě vhodnější, zvláště při požadavku na kročejový útlum, kdy není možné použít pevnější izolaci. 

+ Typ nášlapné vrstvy

Podlahová krytina ovlivňuje výběr potěru významně. Tepelná jímavost krytiny při oslunění má vliv na zahřívání celé podlahové skladby. Důležitý je požadavek na přídržnost k podkladu. Velké tepelná roztažnost některých typů keramiky nebo tvarové změny dřevin vyžadují vysokou přídržnost k podkladu. Odtrhové pevnosti cementových potěrů jsou zhruba 2x vyšší než u anhydritů.

+ Působení vlhkosti

Bude-li podlaha vystavená stálému působení vysoké vlhkosti (bazény, sauny, velkokapacitní potravinářské provozy) je nutné vyloučit použití anhydritového potěru. Doporučujeme rovněž zohlednit případný zdroj vlhkosti z těžkých monolitických konstrukcí, kdy je ovlivněna také funkčnost cementových potěrů v návaznosti na typ nášlapné vrstvy. 

+ Teploty při realizaci

Teplota při realizaci může být zásadním ovlivňujícím faktorem. Vysoké teploty výrazně zkracují dobu zpracovatelnosti cementových potěrů a naopak nízké zpomalují či úplně zastavují tvrdnutí. Častou komplikací u cementových potěrů je samotná doprava směsi při vyšších teplotách a delších dopravních vzdálenostech. Anhydritové potěry nízké teploty neovlivňují a při vysokých teplotách se tvrdnutí zpomaluje. Snadnější realizace a větší teplotní rozsah má anhydritový potěr.

+ Možnosti větrání a vysušování

Jedná se o důležitý faktor, neboť tyto potěry tvrdnou zcela odlišným způsobem. U anhydritu vysycháním vzniká krystalizace a pevná vazba krystalů. Cementové materiály hydratují s obsaženou vlhkostí. Z toho vyplývá zcela odlišný přístup k dosažení konečné vlhkosti. Anhydrit můžeme poměrně rychle a intenzivně vysušovat, naopak cementové potěry je potřeba udržet vlhké co nejdéle. Doporučujeme proto zohlednit při výběru charakteristiku stavby – zda je možné snadno větrat a vysoušet (např. uzavřené budovy, sklepy), nebo naopak zda není výměna vzduchu příliš intenzivní (otevřená stavba, velké prostory apod.). Ošetřovací postřiky jsou účinné pouze v omezené míře a případě většího pohybu řemeslníků ztrácí účinnost. Je-li podlaha vybavena podlahovým topením, je možné jej využít k vysušování. U anhydritu již po 7 dnech, u cementového potěru po 21 dnech. Vlhkost cementového potěru nesmí být vyšší než 5%, neboť u topných rozvodů vzniká vysoká lokální teplota a napětí. Obecně je rychlejší možnost pokládky podlahovin na cementové potěry.

Podlahové vytápění

Podlahové topení v kombinaci s anhydritovým potěrem vytváří jeden z nejefektivnějších systémů. Ať již možností vysušování podlahovým topením, nebo výbornou teplotní vodivosti anhydritu v kombinaci s malou tloušťkou (menší objem vytápěného materiálu). Anhydrit umožňuje snadnější regulaci teploty a pružnější tepelnou reakci na změnu teploty vytápěného prostoru. Jediným omezením je použití v trvale vlhkém prostředí, kde je vhodnější použít cementové potěry. 

Tepelná akumulace

Poměrně častý argument, že je vhodnější větší tepelná akumulace, nemusí být úplně pravdou. Důležitější je, jak rychle dokáže podlaha teplo přijmout a jak rychle ho vydat. Cementové potěry přijímají teplo pomaleji – pomaleji se akumulují a pomaleji teplo vydávají. Je tím ztížená regulace a omezen teplotní komfort, neboť podlaha je určitou dobu topného cyklu přetápěna. Anhydritová podlaha dokáže teplo přijmout a vydat 2x rychleji, čím umožňuje snadněji udržovat rovnoměrnou teplotu např. při změnách způsobených větráním, počtem osob nebo vlivem jiného zdroje tepla.

Akustika

Konstrukční vrstva potěru v rámci podlahy má výbornou schopnost akustického útlumu váženého vzdušného hluku (vysoké frekvence), což je žádané řešení u lehkých stropních konstrukcí montovaných domů. Stejná objemová hmotnost anhydritu a cementového potěru umožňuje volbu spíš dle jiných faktorů. Se zvyšující tloušťkou narůstá akustický útlum. 

Každou zakázku je lepší podložit smlouvou o dílo a předávacím protokolem. Pokud si nejste jisti co a jak, můžete využít dokumenty ke stažení ZDARMA.

Sdílet článek