Dejte svému domu tvář

Z francouzského slova “face” (tvář nebo líc) pochází slovo fasáda označující konečnou úpravu vnějších stěn staveb nebo průčelí jako obvykle nejvýznamnější stěny stavby. Prvotní funkcí fasády je ochránit stěny od povětrnostních vlivů, nečistot, mikroorganismů… Protože má sloužit dlouhá léta, určitě jí sluší decentnost. Neznamená to však, že bychom měli na kreativnější řešení rezignovat. Aby to dobře dopadlo, je nutné věnovat fasádě mimořádnou pozornost a určitě se svěřit do rukou profesionálům.

Fasáda je tváří stavby, fasáda, je tím, jak se dům představuje navenek. Finální povrchová úprava promlouvá ke kolemjdoucím ať už omítkou, dřeveným a cihelným obkladem, plechovou kazetou nebo dřevovláknitou deskou. Oko neprohlédne skrz, avšak řešení souvrství nalézající se pod onou pohledovou tváří ovlivňuje nejen vzhled domu, ale i jeho kondici.

Fasáda je jeden z nejvýznamnějších faktorů výsledného vzhledu celé nemovitosti v hodnotě nezřídka několika milionů korun! Necitlivým výběrem je možné také hodně pokazit. Jaký materiál fasády vybrat? Jakou barvu nebo kombinaci zvolit, kde se poradit, z čeho lze vybírat nebo jaké ošetřování budou nové šaty vašeho domu vyžadovat? Jak a čím zateplit? Mnoho otázek, na které se pokusíme najít základní odpovědi.

Povrchové řešení

Fasády domů a staveb mohou být zhotoveny z různých materiálů a plní různé úlohy. Typicky bývají zhotoveny z omítek různého složení, obkladů, kamene, dřeva, umělých materiálů jako vinyl, PVC, v moderní architektuře nejsou výjimkou ani obložení fasád sklem nebo kovem.

Pro úplnost uveďme ještě členění tzv. omítkovin na tradiční, házené, šlechtěné, speciální i sanační. Tradiční můžeme mít v provedení jako rýhované, škrábané, stříkané nebo hladké. Podívejte se schválně na omítky zblízka, základní rozdíly poznáte snadno. Hrubost struktury omítky pak odpovídá tzv. velikosti zrna. Zrnitost omítky se označuje číslem. Obvykle jsou v nabídce fasádní omítky, např. hlazená omítka s velikostí zrna 1,5, 2,0 a 2,5mm, nebo rýhovaná omítka s velikostí zrna 2,0 a 3,0mm.

Jistě se shodneme na tom, že hlavní funkcí této poslední vnější vrstvy je chránit stavbu před vnějšími vlivy, srážkovou vodou, přispět k tepelné pohodě a také dům esteticky doplnit, dotvořit. Tato role v posledních letech nabývá na svém významu. Vzpomenete si ještě na tu častou šeď a ponurost v sedmdesátých a osmdesátých letech, kterou naopak vystřídalo nezřídka podnikatelské porevoluční baroko s fialovými, tmavě zelenými nebo modrými fasádami?

Vždy vybírejte systém

Typ fasády není vázán na určitý druh stavby – dřevostavba může omítkou získat vzhled zděného domu a naopak – dřevěný obklad zatají, že se pod ním skrývá jiný materiál. Fasáda je poslední vrstvou obvodového pláště a musí být v souladu se všemi jeho vrstvami především z hlediska řešení průvzdušnosti stavby, aby v důsledku neprůvzdušné svrchní vrstvy domu nekondenzovala v konstrukci voda.

O typu fasády proto musí být jasno již v návrhu domu. Při rekonstrukci je třeba věnovat pozornost jak volbě fasády, tak samotné konstrukci a nejdříve prověřit, zda je dostatečně suchá, nevzlíná do ní voda a podobně. Není proto možné dát se unést estetickou vizí, ale vždy je nutné prověřit, zda je zvolené řešení možné i ze stavebního hlediska.

Tradice se jmenuje omítka

Omítky jsou stále klasikou a dobře provedená hladká omítka bude slušet každému domu. Avšak toužíme-li přece jen dodat domu něco osobitého, máme i pomocí omítek mnoho možností. Kromě hladké si můžeme zvolit omítky strukturované, kde drobné kamenivo vytváří rýhy a jiné struktury, nebo omítky mozaikové, kde přidávané kamínky dodávají omítce i barvu a působivý vzhled. Charakteristický vzhled může omítce dodat i způsob nanášení.

Omítky dokážou i tak trochu klamat tělem – a dodat omítnuté fasádě vzhled cihlového, dřevěného či kamenného obkladu, mohou se tvářit jako pohledový beton nebo třeba jako kovový metalický obklad. Bohatá nabídka trochu hrozí tím, že to s kreativitou přeženeme. Mějme proto na paměti, že méně je více a že povrchové řešení fasády by mělo mít logickou návaznost na architekturu stavby.

Obkladů je na trhu mnoho

Kromě omítek se nabízejí i různé druhy obkladů, klasickým dřevem, cihlami či kamenem počínaje přes vláknocementové desky, kov, sklo až po moderní kompozitní a jiné materiály.

Některé obklady se připevňují přímo na fasádu, např. cihlové či betonové obkladové pásky, jiné se aplikují bezkontaktním způsobem. Provětrávané fasády, kde je pohledová vrstva oddělená od zbytku souvrství vzduchovou mezerou, umožňují zvolit obklad z jakéhokoli materiálu, i neprodyšného. Vlhkost je z obvodové konstrukce odváděna právě díky odvětrávací mezeře mezi tepelnou izolací a obkladem. Proto jsou odvětrávané fasády vhodným řešením i pro rekonstrukce.

S pojmem zateplená fasáda se pojí dva typizované způsoby provedení zateplení – kontaktní a bezkontaktní, nebo-li provětrávané. Jak název napovídá, u kontaktní fasády jsou veškeré vrstvy spolu ve vzájemném spojení. Na konstrukci stěny se lepí desky tepelné izolace a na ně je nanesena finální vrstva, zpravidla tenkovrstvá probarvená omítka. Naopak provětrávaná fasáda si udržuje od zbytku souvrství odstup. Mezi obvodovou stěnou domu zateplenou izolací a fasádním obkladem ze dřeva, cihel, kovu nebo jakéhokoli libovolného materiálu je umístěna provětrávaná vzduchová mezera.

Kontaktní fasáda

Vnější zateplení domu kontaktním způsobem, mezinárodně označované zkratkou ETICS (External thermal insulation composite system), je nejčastěji využívaným řešením u novostaveb i rekonstrukcí, kdy jednotlivé vrstvy skladby systému – nosná, tepelně izolační a pohledová jsou navzájem celoplošně spojeny. Systém převažuje zejména u zděných domů, jejichž finálním vzhledem je omítka.

Dodatečné kontaktní zateplení domu vyžaduje suchý, řádně očištěný, vyrovnaný a únosný podklad. Vzlínající zemní vlhkost, která je nejčastějším trápením starších staveb bez funkční hydroizolace, musí být před samotným zřízením kontaktní fasády odstraněna dodatečnou hydroizolací. Původní zaprášené zvětralé omítky, zdivo nebo panelové dílce je nutné mechanicky očistit či otryskat tlakovou vodou. Opravy nesoudržných a křivých povrchů vyžadují čas k vyzrání a vyschnutí a posunují dobu možné realizace o týdny až měsíce.

Tloušťka tepelné izolace a její materiál se volí s ohledem na konstrukci domu, jeho kondici a to, jakým podmínkám je vystaven. Optimálním a stále častěji používaným materiálem na kontaktní zateplení fasád je minerální vlna. Například pro zateplení kontaktní fasády rodinného domu představují ideální řešení snadno aplikovatelné desky z kamenné vlny z řad SMARTwall a FKD Thermal od Knauf Insulation. Kromě nezbytné vlastnosti tepelně izolovat, umožňuje minerální vlna až mnohonásobně lepší odvod vlhkosti z konstrukce než polystyren a je nehořlavá.

Provětrávaná fasáda

Skladba provětrávané fasády se od kontaktního systému zateplení liší vložením provětrávané vzduchové mezery mezi vrstvu tepelné izolace a vrstvu vnějšího obkladu. Ve vzduchové mezeře komínovým efektem dochází k proudění vzduchu, které má vliv na účinnější odvod vlhkosti z obou přiléhajících povrchů (izolace i opláštění) a zároveň zabraňuje přehřívání fasády. Kouzlo větrané fasády se uplatňuje u dřevostaveb i novostaveb s požadavkem na různé typy pohledových obkladů.

Větraná fasáda přináší několik předností a zjednodušení oproti kontaktnímu systému. Aktivnější vysoušení konstrukce je pouze jedním z nich. Skladba s předsazeným opláštěním, provětrávanou vzduchovou dutinou a pohltivou výplní z minerální vlny také efektivně zvyšuje neprůzvučnost konstrukce, laicky řečeno tlumí hluk přicházející z ulice. Průběh montáže neomezují vnější teploty ani technologické přestávky nutné k vysychání vody a zrání materiálů. Pohledová vrstva oddělená od zbytku souvrství vzduchovou mezerou umožňuje zvolit obklad z jakéhokoli materiálu od cihly, dřeva, po ocel a přírodní kámen. Postupem času se mění trendy v architektuře, vkus majitelů objektu i možnosti tepelné izolace. Jednou tak může být nespornou výhodou montované konstrukce její rozebíratelnost. Vrchní obklad lze kdykoli odejmout, nosný rošt posunout, vrstvu tepelné izolace rozšířit a nový nebo stejný obklad nasadit zpět.

U dodatečného zateplení starších domů provětrávanou fasádou není nezbytně nutné nesoudržné povrchy omítek upravovat a čekat na jejich vyschnutí. Větraná mezera je také výhodná pro rekonstrukce budov s nadměrnou vlhkostí ve stěně, kdy je požadován efektivní odvod vlhkosti. Finální pohledová vrstva může nadále zůstat opatřena omítkou.

Aby větraná fasáda fungovala tak, jak se od ní očekává, musí izolant umožňovat prostup vodních par a být z vnější strany opatřen difúzní fólií, která ho chrání před venkovním prostředím a zároveň dovoluje odvedení vlhkosti ven z konstrukce. Z hlediska požární bezpečnosti vyhovuje pouze nehořlavý izolant, polystyren užít nelze. Oba parametry splňují například desky z minerální vlny Naturboard od Knauf Insulation.


Tipy a rady pro větrané fasády


Skladby větraných fasád velmi efektivně přispívají k zvýšení ochrany před hlukem. Vrstva vzduchové mezery pak napomáhá k průběžnému odvádění vlhkosti z konstrukce. Větrané fasády můžete kdykoli rozebrat, rekonstruovat a umožňují pro fasádu použít takřka jakýkoli materiál, od dřeva po ocel a přírodní kámen.

Do větraných fasád jedině minerální izolaci

Pro izolaci větraných fasád je podle požárních norem možné použít materiál s třídou reakce na oheň A a B, tedy především minerální izolace. Polystyren a další hořlavé materiály se ve větraných fasádách nesmějí používat. Komínový efekt větrané mezery by v případě požáru zvýšil jejich hoření. U vyšších budov normy předepisují použití roštu z nehořlavého materiálu, zpravidla ocel nebo hliník a u budov nad dvanáct metrů musí mít fasáda i nehořlavou vnější obkladovou vrstvu.

Použití minerálních izolací ve větraných fasádách má další výhodu ve snadné montáži. Na rozdíl od tuhých plastových desek jsou pružné a lépe se přizpůsobí roštu, do kterého jsou vkládány. Moderní minerální izolace, například izolace řady Natur od Knauf Insulation, jsou pak pružnější než tradiční typy izolací, jak ilustruje obrázek.

Difúzně otevřená větrotěsná vrstva

Pro funkčnost a životnost provětrávané fasády je vedle izolace neméně důležitá difúzně otevřená větrotěsná vrstva na vnější straně izolace, která zajišťuje správný chod souvrství a bezpečnost skladby a umožňuje odvod vlhkosti. Materiál pro vytvoření difúzní ochranné vrstvy se volí podle typu vnějšího obkladu fasády.

1. V případě bezespárého obkladu, například dřevěných palubek, stačí použít difúzně otevřenou kontaktní fólii, která se používá i jako pojistná hydroizolace střech. Například Knauf Insulation Homeseal LDS 0,04.

2. Pro spárově uzavřené obklady a sendvičové zdivo, kde finální vrstvu fasády tvoří například režné zdivo, je možné použít izolaci s nakašírovanou ochranou textilií. Ta však nenahrazuje vzduchotěsnou vrstvu. Například desky z minerální vlny TP 435 B (? = 0,034 W/mK) a TP 425 B (? = 0,035 W/mK). Použití ukazuje fotografie. 3. U spárově otevřeného obkladu, například dřevěného obkladu, Heraklithu nebo různých fasádních desek je nutné zvolit fólii se zvýšenou ochranou pro UV záření, například Homeseal LDS 0,02 UV, robustní polyesterovou netkanou textilii s ochranným zátěrem a vysokou odolností proti protržení.

Obklady a nosné rošty

Jak zmiňujeme v úvodu, variabilita finálního obkladu je u větraných fasád takřka neomezená. Knauf Insulation dokáže dodat celý systém pro větranou fasádu. Pro konstrukci nosných roštů lze u menších staveb použít dřevo, se kterým se snadno pracuje. Jako finální obklad pak slouží například dřevovláknité desky Heraklith, které vytváří nevšední přírodní vzhled, jak dokazují oceňované stavby moderní architektury.

Izolace musí řešit celý objekt

Nejdůležitějším materiálem ve skladbě zateplovacího systému fasády je tepelná izolace. Vybraný typ udává izolační schopnost zateplovacího systému a výši odpovídající úspory za energie na vytápění domu. Obecně zde platí pravidlo: čím více tím lépe, ale i to má své pravidla a důvody.

Nastala zásadní změna v projektování budov z hlediska energetického a tím pádem i z hlediska tepelných izolací. Obálka budovy nebude problém. Komplikace nastávají ve chvíli, kdy je potřeba získat energetický štítek na celou budovu.

Izolace domu rozdělujeme do více skupin podle požadavku na použití. Jednoduše jde o: hydroizolace jako izolace proti vlhkosti a vodě; izolace tepelné pro snížení prostupu tepla a izolace zvukové zabraňující šíření zvuku stavební konstrukcí.

Evropská směrnice zásadně ovlivňuje navrhování staveb z hlediska energetického i z hlediska stavebních izolací. Jde o to, abychom navrhovali budovy s téměř nulovou spotřebou energie, kdy je tato téměř nulová spotřeba navíc ještě kryta z obnovitelných zdrojů. To znamená, že již nebude možno, aby celý objekt navrhoval jen stavbař, projektant nebo architekt, protože do hry vstupují další složitější kritéria, kterých je, pokud se nemýlím, sedm. Jestliže se jedno z nich nepodaří naplnit, pak objekt nebude splňovat to, co mu směrnice předepisuje. Pak se na něj nepodaří získat již ani stavební povolení a jeho kolaudaci ani nemluvím.

Běžný projektant, který si doposud všechno dělal sám, se buď bude muset fantastickým způsobem přeškolit, nebo si musí uvědomit, že dál to bez týmové práce již nepůjde. Nejde pouze o to dům zaizolovat, ale vyřešit celou techniku prostředí včetně pohledu na environmentální záležitosti.

Začít od základů

Hned zpočátku je nutné trochu problém rozdělit na stavby, kterou jsou podsklepené a na ty, co nejsou. Pokud budeme uvažovat o rezidenční výstavbě a občanské vybavenosti, která nebývá podsklepená, pak musím nejprve vytvořit vodorovnou izolaci v podlaze. Rovněž se musíme rozhodnout, jestli ji dám pod nebo nad hydroizolaci. Z technického hlediska je zajímavější varianta pod hydroizolaci. V tomto případě musím volit nenasákavý materiál, který má konstantní součinitel lambda: extrudovaný polystyrén nebo pěnové sklo.

V případě, že musím izolovat sklep a jeho boční stěny, pak nejčastěji zvolím venkovní izolaci, kterou umístím před hydroizolaci a jsem opět nejčastěji u extrudovaných polystyrénů.

Vzlínající vlhkost, způsobená nedostatečnou nebo poškozenou izolací poškozuje zdivo a omítku. V důsledku toho se omítka drolí, tvoří se plíseň a vzniká nepříjemné klima v místnosti. Dodatečná vnitřní izolace zastavuje kapilární vzlínání vody a zamezuje dalšímu provlhčování zdi nad oblasti injektáže.

Společnost Saint-Gobain Weber tak po mnoho let nabízí svým programem, vypracovaným na ochranu stavebních objektů, projektantům a specializovaným firmám systémy k sanaci zdiva, kterými lze účinně a trvale sanovat suterénní zdivo. Weber nabízí rychlé, spolehlivé a hlavně jednoduché řešeni sanace vzniklých škod: Systém Weber k sanaci zdiva.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Lepení je základ

ETICS weber therm flex- jde o certifikovaný kontaktní kompozitní vnější zateplovací systém s disperzní lepící a stěrkovou hmotou, která je připravena k okamžité aplikaci. Tento systém je vhodný pro všechny typy objektů včetně dřevostaveb.

Stěrková hmota weber.therm flex je probarvována v osmi základních odstínech , ve kterých je dodáván i běžný penetrační nátěr pod omítku. Díky probarvení hmoty není potřeba před finální povrchovou úpravou používat penetrační nátěr, čímž se zvyšuje rychlost montáže a také se snižují náklady. Stěrková hmota je velmi pružná a všechny komponenty mají velmi vysokou užitnou hodnotu, o čemž svědčí i vynikající a velmi nadstandardní mechanická odolnost toho systému. Zákazník má možnost nastavit mechanickou odolnost systému svým potřebám, tím že použije kombinace různých výztužných skleněných síťovin a lze dosáhnout hodnoty odolnosti proti rázu až 60 J.

Původ zvýšeného mechanického namáhání  může být různorodý, od klimatických vlivů jako krupobytí nebo zvýšené zahřívání tmavé povrchové úprvavy, přes běžný provoz domácnosti a opírání těžkých předmětů o fasádu nebo nárazy různých předmětů až po vandalismus. Takto odolný systém je proto vhodný zejména tam, kde se předpokládá pohyb osob, např. přízemí budov u chodníků, balkóny a lodžie, okolí dětských hřišť apod.

Součástí certifikovaného řešení jsou i unikátní povrchové omítky weber.pas topdry a weber.pas extraClean a všechny běžné typy izolantů jako fasdání pěnový polystyrén v bílé a šedé variantě, minerální izolační desky s kolmou i podélnou orientací vlákem. Tím dostává zákazník produkt, který pokrývá všechna běžná řešení kontaktního zateplovacího systému. Díky pružné hmotě je možné po konzultaci s výrobcem použít i odstíny povrchových omítek s nižším HBW než je doporučováno (HBW vyšší než 30 pro silkátové a minerální omítky, vyšší než 25 pro omítky ze syntetických pryskyřic).

To, co je vidět

V případě zateplování venkovní obálky jsou v zásadě dvě možnosti: kontaktní zateplovací systém, kterému se krásně česky říká ETICS a nebo provětrávané fasády, které vytvářejí navíc i samotný vzhled budovy. Lze zvolit vláknité materiály nebo pěnoplasty. I zde existují další varianty. Kupříkladu výrobci ve snaze eliminovat chyby na stavbě, již dodávají tyto materiály s aplikovanou horní uzavírací vrstvou stěrky. Jsou i další materiály, kupříkladu polystyrén s grafitem, ale zde již dramaticky roste cena. Stejně jako v případě PIR materiálů.

Doporučuje se nekoukat pouze na vstupní investiční náklady. Jestliže do rovnice připočtu údržbu, provozní spolehlivost a další faktory, pak se ty provětrávané fasády stávají minimálně konkurenceschopné. Navíc v případě extrémně křivé fasády nemohu ETICS vůbec použít. Je nutné ale vymyslet kotvení celého systému, aby došlo k eliminaci tepelných mostů. Budoucnost mají právě provětrávané fasády.

Vlákna versus polystyrén

Diskuse o tom, jestli stavba dýchá nebo nedýchá, jsou asi věčné. Při použití minerálních vláken má obálka budovy sice lepší difúzní vlastnosti než polystyrén, ale ten rozdíl není nijak dramatický. Spíše je vhodné se zamyslet nad nebezpečím šíření požáru. Předpisy zde hovoří jasně, a proto nelze hovořit o bezbřehé volnosti použití. V této souvislosti lze však i zmínit polystyrénu, který má na sobě vrstvu z minerálních vláken a z něj již lze vyřešit celou stavbu.

+ Bílý pěnový polystyren. Nejběžněji se používá bílý pěnový polystyren EPS70F, EPS100F. Jde o nejoblíbenější tepelný izolant pro zateplení fasád. Bílý pěnový polystyren má výborné tepelněizolační vlastnosti, je lehký, tvarově stabilní, nenasákavý, do určité míry odolný proti stlačení, samozhášivý, velmi dobře se s ním pracuje, řeže a tvaruje. Je naprosto hygienicky nezávadný. Pěnová hmota polystyrenu se skládá asi ze 2 % polystyrenu a 98 % vzduchu. Tady je uzavřený vzduch v jednotlivých kuličkách nejlepším tepelným izolantem. Důvodem, proč je bílý fasádní polystyren tak oblíbený a mezi stavebníky hodně využívaný tepelněizolační materiál je jeho nízká pořizovací cena a vysoká životnost při správném použití a zabudování. Odborníci doporučují pro zateplení fasád používat EPS100F, je to jednoduše kvalitnější výrobek s lepšími parametry. Pro zateplení fasád se doporučují pouze výrobky EPS70F a EP100F renomovaných českých výrobců, kde jsou jejich výrobky zapsány do příslušných ETICS fasádních systémů např. (Styrotrade, Bachl, Isover, DCD-Ideal, Rapol).

Podstatnou nevýhodou polystyrenu je jeho možná sublimace (smršťování do původního stavu, ubývání na objemu, ztrácení se), které vzniká při trvalém působení teploty nad 85°C. Z toho plyne nevystavovat trvale polystyren teplotám nad 70°C, nevkládat ho pod tmavé parapetní plechy, neaplikovat tmavé fasádní barvy, nezateplovat na místech, kde se zvyšuje okolní a povrchová teplota (např. průmyslové výrobní linky a provozy) a nevystavovat přímému ohni, popřípadě nepoužívat do protipožárních stěn.

+ Minerální (kamenná) fasádní vata. Tento materiál za jeden z nejlepších fasádních izolantů. Důvodem je velmi dobrá paropropustnost, dobré tepelněizolační vlastnosti, nehořlavost a akustický útlum. Nevýhodou fasádní kamenné vaty je vysoká objemová hmotnost a její náročnější montáž na fasádu a podstatně vyšší cena oproti EPS izolacím a to i přes naprosto stejnou tepelně izolační vlastnost jako EPS fasádní izolanty. Díky vyšší ceně je fasádní kamenná vata používána výhradně na zateplení požárních pásů fasád a u celoplošného zateplení budov s výškou nad 30 m. Nutnost zateplovat plochy fasádní vatou je nad 22,5 m výšky objektu.

Podstatnou výhodou zateplení stěn fasádní vatou s ohledem na paropropustnost vnější povrchové úpravy (omítky) je, že ve stěně nedochází ke kondenzaci vodních par a to při jakékoliv použité tloušťce vaty. Vata je schopná postupně přenášet a vyrovnávat tok vodní páry. U zateplení fasádní vatou by měl být dodržen postupný zvětšující se tok vodních par směrem z konstrukce do exteriéru. (tj. jednotlivé skladby omítkového a zateplovacího souvrství od zdiva směrem do exteriéru by měli mít menší a menší difuzní odpor). Z toho vyplývá nutnost odstranit z fasády všechny souvrství, které by mohly bránit pozvolnému průchodu vodních par z konstrukce. Pak má zateplení vatou své opodstatnění.

V současnosti existují na trhu tyto produkty, které lze použít na kontaktní zateplení fasád, které se vyrábějí z kamenné vaty. Jedná se o produkty s rozdílnou orientací vláken kamenné vlny: příčná (kolmá) orientace vláken; podélná orientace vláken a podélná orientace vláken s integrovanou dvouvrstvou charakteristikou.

Příčná (kolmá) orientace vláken (tuhé lamely 200×1000 mm, 333×1000 mm) má součinitel tepelné vodivosti λ = 0,040 – 0,042 W.m-1.K-1. Příklady produktů: Isover NF, Nobasil FKL, Rockwool Fasrock LL. Výrobek je vhodný pro fasádní systémy, na které je aplikovat těžší obklad. Materiál má vysokou pevnost v tahu.

Podélná orientace vláken (tuhá deska 500×1000 mm, 600×1000 mm) má součinitel tepelné vodivosti λ = 0,039 W.m-1.K-1. Příklady produktů: Isover TF, Nobasil FKD, Rockwool Fasrock. Výrobek je předurčen pro aplikaci do vnějších stěn, přesněji do kontaktních zateplovacích systémů, pro svou zvýšenou tuhost, pevnost a pro své tepelně-izolační, zvukově-izolační a protipožární vlastnosti.

Podélná orientace vláken s integrovanou dvouvrstvou charakteristikou pojená organickou pryskyřicí, v celém objemu hydrofobizovaná. Horní velmi tuhá vrstva o tloušťce do 20 mm zabezpečuje vysokou odolnost proti mechanickému namáhání a má vylepšené tepelněizolační vlastnosti (tuhá deska 500×1000 mm, 600×1000 mm) disponuje součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,036 W.m-1.K-1. Příklady produktů: Isover TF profi, Nobasil FKD S, Rockwool Fasrock MAX E. Výrobek je předurčen pro aplikaci do vnějších stěn, přesněji do kontaktních zateplovacích systémů, pro svou zvýšenou tuhost, pevnost a pro své tepelně-izolační, zvukově-izolační a protipožární vlastnosti.+ odvětrané fasády. Jsou sice investičně náročnější, než ETICS (zhruba třikrát) a než minerální vata (asi dvakrát), ale poskytují největší komfort pro uživatele. Jak již bylo řečeno, mají největší budoucnost.

Tipy pro výběr spolehlivých řemeslníků


Pokud jste se rozhodli, že kabát svého domu svěříte odborné firmě, vybírejte pečlivě. Což se snadno řekne… Z řemeslníka byste měli mít dobrý pocit už při komunikaci. Bere vám telefony? Když slíbí, že zavolá, udělá to? Reaguje na nepřijatý hovor? Rozhodně si vyhledejte reference, abyste informace o kvalitě odváděné práce měli z první ruky. Nenajímejte si řemeslníky bez smlouvy. Správně formulovaná smlouva o dílo vám ušetří plno starostí a peněz při případných reklamacích. Věnujte velkou pozornost popisu prací a dodaných materiálů. Ve smlouvě trvejte na tom, že firma se bez vašeho souhlasu nebude pouštět do náhradních řešení. Smlouva by měla obsahovat i technickou dokumentaci (je-li nutná), ceny, materiálové položky, termíny, sankce při jejich nedodržení a požadavek vést stavební deník, který bude každý den k dispozici. Nezapomeňte uvést i klauzuli o odvozu odpadu.
Většina firem chce zálohu předem. Dohodněte si, že budete za odvedenou práci platit průběžně a na závěr si necháte motivační doplatek, například 15 % z ceny, který vyplatíte po odevzdání hotového díla a odstranění všech chyb a nedostatků.

Sdílet článek

Autor příspěvku: NejŘemeslníci