Ať už plánujete stavbu, rekonstrukci nebo jen novou kuchyňskou linku, nezapomeňte sepsat důležité dokumenty. Nejen, že některé z nich jsou ze zákona povinné, ale navíc vás mohou ochránit před případnými komplikacemi. Náš článek vám pomůže se v jednotlivých písemnostech vyznat.

Zatímco dřív stačilo podání ruky, dnes se vztah mezi firmou a zákazníkem většinou ošetřuje smluvně. A platí to i pro řemesla. Pokud se chystáte na rekonstrukci, je dobré připravit si dokumenty, které vám zajistí, že z právního hlediska vše proběhne hladce. Běžně se využívá:

  • smlouva o dílo,
  • stavební deník,
  • výpověď smlouvy o dílo,
  • předávací protokol,
  • stavební povolení.

Smlouva o dílo upřesňuje, jak bude spolupráce probíhat

Tento dokument se používá pro výrobu/realizaci, údržbu, opravu nebo úpravu konkrétní věci. Do smlouvy je dobré napsat, kdy má být práce hotová (tedy závazné datum dokončení zakázky), jakým způsobem bude probíhat platba a vydávání záloh na práci i materiál a jak bude vyřešená záruka pro případ reklamace či oprav.

Smlouva o dílo je užitečná pro obě strany. Řemeslník se v ní zavazuje, že práci provede v daném termínu, za domluvenou cenu, a že všechno bude bez vad a nedodělků. To dává jistotu zákazníkovi. Poctivého řemeslníka pak smlouva chrání v případě, že by se zákazník po dokončení zakázky dožadoval neoprávněné reklamace.

Pokud si řemeslník najme na realizaci nebo její části někoho dalšího, tzv. subdodavatele, zodpovídá za kvalitu a provedenou práci on sám.

Co když se smlouva nedodržuje?

Říká se sice, „Co je psáno, to je dáno.“ Ale přesto se může stát, že rekonstrukce nebo stavba nebude probíhat tak, jak jste podepsali ve smlouvě. Pro takové případy je dobré sepsat i podmínky, za kterých může jedna nebo druhá strana od smlouvy odstoupit.

Pokud se řemeslník například zpozdí se zahájením prací nebo něco udělá špatně a ani přes vaše upozornění vadu neopraví, může zákazník podat výpověď smlouvy o dílo. Je však potřeba tuto podmínku do smlouvy napsat.

Právo odstoupit může mít samozřejmě i řemeslník, a to napříklady tehdy, když se zákazník opozdí s platbou zálohy.

Pokud do smlouvy o dílo nenapíšete podmínky k odstoupení, může vám v případě komplikací pomoci občanský zákoník.

Zkontrolujte si firmu v živnostenském rejstříku

Než cokoliv podepíšete a pustíte se do práce, doporučujeme udělat ještě jeden důležitý krok. Ověřit, zda má vybraný dodavatel oprávnění, aby pro vás danou práci vykonal. Může se totiž například stát, že vám přijde od truhláře nabídka na opravu krovu. Neděste se, rozhodně nemusí jít o podvodníka. Mrkněte se do živnostenského rejstříku, jestli má řemeslník potřebné živnostenské oprávnění. Nenašli jste ho? Napište přímo dodavateli a rovnou se ho zeptejte. Dost možná má totiž subdodavatele, který potřebným oprávněním disponuje, a pak je všechno v pořádku. Jen nezapomeňte informaci o subdodavateli uvést do smlouvy o dílo.

Stavební deník je nejen povinná, ale i užitečná věc 

Průběh jakékoli stavby se musí podle zákona zaznamenávat. Pokud se jedná o stavbu vyžadující stavební povolení, pak se dokument pro tyto účely nazývá stavební deník. V případě, že stavbu pouze ohlašujete, postačí vám jednoduchý stavební záznam. Ať tak či tak, jedná se o užitečnou věc.

Ve stavebním deníku / v záznamu uvidíte, jaké práce na stavbě probíhají, jaký materiál se používá a jestli všechno odpovídá objednávce. Kdyby se snad něco pokazilo, můžete se k dokumentu zpětně vrátit, odhalit chybu v postupu nebo použitém materiálu a samozřejmě žádat nápravu.

Co je předávací protokol a k čemu slouží

Předávací protokol je další z dokumentů, který chrání zákazníka i řemeslníka. Zakázka je totiž hotová vlastně až ve chvíli, kdy dojde k předání a oboustrannému podpisu předávacího protokolu. Pokud se vám na provedené práci cokoliv nezdá, nejste povinni protokol převzít a podepsat. Místo toho můžete po řemeslníkovi žádat nápravu, tak aby výsledek odpovídal popisu ve smlouvě o díle.

Pokud předávácí protokol převezmete a podepíšete, potvrzujete, že jste s výsledkem seznámení a spokojení. Řemeslník je tak chráněn před případnými pozdějšími stížnostmi.

Kdy (ne)potřebujete stavební povolení?

Dnes už můžete spoustu prací na domě dělat, aniž byste o tom dávali vědět stavebnímu úřadu. Seznam takových úprav najdete v § 103 stavebního zákona. Pokud ale plánujete rekonstrukci v rozsahu, který v paragrafu není, budete potřebovat alespoň ohlášení stavby. Jedná se třeba o úpravy domů s jedním podzemním podlažím (do hloubky 3 m), maximálně dvěma nadzemními patry a podkrovím. 

Co říká stavební zákon o rekonstrukci domu? Vyznejte se v pojmech dřív, než se pustíte do práce.

Úplný výčet prací, které musíte stavebnímu úřadu ohlásit, najdete v § 104 stavebního zákona. A dočtete se tam i to, jaké další dokumenty k ohlášení připojit. 

A kdy tedy potřebujete stavební povolení? Obecně ve chvíli, kdy plánujete zasáhnout do nosných konstrukcí domu, a pak u všech staveb, které překračují parametry z  § 104. V žádosti o stavební povolení musíte uvést své identifikační údaje, informaci o tom, jakou rekonstrukci či stavbu a v jakém rozsahu plánujete, kdo ji bude realizovat, jak dlouho budou práce trvat a případně souhlas sousedů. (Pokud potřebujete vstup i na jejich pozemek.)

Než se s žádostí vydáte na stavební úřad, připravte si i další potřebné dokumenty, které stavební zákon opět udává.

Pokud si nevíte rady, kde potřebné dokumenty najít, máme pro vás některé z nich zdarma. Stačí si je stáhnout a vytisknout.